Natural History Museum - Anglie, Londýn

Mnoho sbírek má velkou historickou i vědeckou hodnotu. Patří mezi ně i exempláře nashromážděné Charlesem Darwinem. Je známé nejen svou sbírkou kosterních pozůstatků dinosaurů ale i svojí ozdobnou architekturou. Muzeum navštíví ročně více než pět milionů návštěvníků. Hlavní vstup do muzea se nachází na ulici Cromwell Road. Druhý vstup vede z ulice Exhibition Road, na které se nachází další muzea – Science Museum a Victoria and Albert Museum. Muzeum je charitativní neveřejná organizace sponzorována oddělením pro kulturu, média a sport Department for Culture, Media and Sport. Patronkou muzea je Catherine, vévodkyně z Cambridge. Muzeum má přibližně 850 zaměstnanců.

Historie muzea Natural History Museum

Základem muzejní sbírky byla sbírka doktora Sira Hanse Sloana (1660–1753). Sbírku v té době od něho zakoupila vláda hluboko pod tržní hodnotou. Sloanova sbírka zahrnovala rostliny, zvířata a lidské lebky. Nejdříve byla v roce 1756 umístěna v domě Montagu House v Bloomsbury, který byl tehdy domovem muzea British Museum. Většina Sloanovy kolekce do počátku devatenáctého století však zmizela. Dr. George Shaw (správce Natural History 1806–1813) mnoho exemplářů prodal královské chirurgické akademii Royal College of Surgeons a pravidelně v muzeu prováděl kremace sbírek. Stejně tak i jeho nástupci žádali o povolení zničit rozkládající se exempláře. V roce 1833 výroční zpráva uvádí, že z 5500 hmyzu, které Sloane uvedl ve svém katalogu, žádný nezůstal.

Vše napravil paleontolog Richard Owen, který se v roce 1856 stal dozorcem oddělení přírodní historie Natural History muzea. Všiml si, že toto oddělení potřebuje více prostoru. Zakoupili se pozemky na South Kensington a v roce 1864 byla vyhlášená soutěž na návrh nového muzea. Vítězný návrh předložil inženýr kapitán Francis Fowke, který však záhy na to zemřel. Plány převzal Alfred Waterhouse, který si je však značně upravil a fasádu navrhl v románském stylu, který ho inspiroval při jeho návštěvách kontinentu. Práce na muzeu začaly v roce 1873 a byly dokončeny o sedm let později. Nové muzeum se veřejnosti otevřelo v roce 1881, avšak stěhování exponátů ze starého muzea bylo dokončeno až v roce 1883. Interiér i exteriér budovy Waterhouse využívá kachliček, které tak odolávaly nepříznivému ovzduší viktoriánského Londýna. Kachličky i cihly jsou ozdobeny plastikami rostlin a živočichů žijících i dávno vyhynulých.

I po otevření muzea Natural History Museum v roce 1881 zůstávalo legálně oddělením muzea British Museum, které se formálně nazývalo British Museum (Natural History). V roce 1866 sepsali zástupci královské a zoologické společnosti a přírodovědci jako Darwin, Wallace a Huxley petici za nezávislost muzea na muzeu British Museum. K tomu došlo na základě zákona British Museum Act z roku 1963, kdy se British Museum (Natural History) stalo nezávislým muzeem s vlastní správní radou. V roce 1989 se muzeum veřejně přejmenovalo na The Natural History Museum a přestalo tak na svých knihách a letácích používat název British Museum (Natural History). V roce 1992 byl přijat zákon Museums and Galleries Act, který formálně potvrdil přejmenování muzea na Natural History museum.

Co si mohou návštěvníci prohlédnout

V roce 1986 se do muzea začlenilo kvůli nedostatku prostoru i sousední muzeum Geological Museum of the British Geological Survey. Geological Museum se stalo světově proslulé díky svým výstavám, jako např. aktivnímu modelu sopky a stroji na zemětřesení (vytvořený Jamesem Gardnerem). Návštěvníci, kteří se zdráhali navštívit horní galerie, jsou vytaženi modelem Země z centrálního atria. Stěny jsou pokryty z recyklované břidlice a jsou zde vyobrazeny hvězdy a planety.

Centrum Darwin Centre bylo navrženo jako nový domov pro muzejní sbírku deseti milionů dochovaných exemplářů. Bylo postaveno ve dvou fázích a se dvěma nově postavenými budovami přiléhajícími k budově Waterhouse patří k nejvýznamnějšímu developerskému projektu v historii muzea. První fáze centra se veřejnosti otevřelo v roce 2002 a je zde umístěna sbírka ze zoologického oddělení – organismy konzervované v alkoholu. Druhá fáze byla veřejnosti otevřena v září 2009. Osmipatrovou ulitu postavila dánská firma C. F. Møller Architects a nachází se zde entomologická a botanická sbírka (tzv. suchá sbírka). Důležitou součástí je i multimediální studio. Ve spolupráci s oddělením BBC´s Natural History Unit (držitel největšího archivu záběrů historie přírody) poskytuje studio Attenborough Studio (pojmenované po respektovaném hlasateli a moderátorovi Siru Davidovi Attenbouroughovi) multimediální prostředí pro vzdělávací akce, přednášky i ukázky. Pravděpodobně nejslavnějším tvorem v centru je 8,62 m dlouhá obří oliheň, pojmenovaná Archie, která byla chycena do rybářské sítě poblíž Falklandských ostrovů v roce 2004. Oliheň je uložená ve velké nádrži budovy.

Muzeum je rozděleno do několika zón: Red Zone, Green Zone, Orange Zone a Blue Zone.
V Red Zone najdou návštěvníci informace o měnící se historii Země. Jsou zde umístěné vzorky fosílií, minerálů a hornin. V Green zone se nachází výstavy jako Birds, Creepy Crawlies, Ecology, Fossil Marine Reptiles a další. Blue zone zahrnuje například galerie Dinosaurus, Fish, Mammals a další. V Orange zone se nachází Wildlife Garden (zahrada, kde se nachází nově objevený druh hmyzu – objeven v roce 2007) nebo centrum Darwin Centre.

Muzeum provozuje i vzdělávací programy. V roce 2005 zahájilo muzeum projekt zaměřený na ochranu vystavených předmětů. V roce 2010 natočilo BBC šestidílný dokumentární seriál natočený v muzeu (Museum of Life).

Slavné exponáty, které si nesmíte nechat ujít

Jedním z nejznámějším a nejvýznamnějším exponátem muzea je Dippy – 32 metrů dlouhá replika kostry Diplodocus Carnegie, která se nachází v centrální hale. Správci muzea ho daroval americký průmyslník skotského původu Andrew Carnegie po jednání s králem Edwardem VII. Odlitek vytvořil na své náklady sám Carnegie podle originálu umístěného v muzeu Carnegie Museum. Kusy repliky byly do Londýna poslány ve 36 ti bednách a exponát byl odhalen 12. 5. 1905. Carnegie vytvořil kopie po celém světě – ve většině evropských hlavních měst, v latinské i jižní Americe. Dippy, jak je všude nazýván, je tak nejvíce rozšířenou kostrou dinosaura na světě. Dinosaurus se stal brzy ikonou muzea a vystupoval v mnoha komiksech (např. Disney v roce 1975).

Dalším zajímavým exponátem je kostra a model modré velryby. Kostra měří 25 metrů a váží 10 tun. Poté, co byla uvězněná na pobřeží Wexford Bay, byla 42 let uskladněna, než byla v roce 1938 vystavena v nové budově New Whale Hall (dnes Large Mammals Hall).
V té době to byl největší podobný model na světě. Konstrukční detaily si později půjčovalo mnoho amerických muzeí.

V muzeu se nachází i kosterní pozůstatky velryby River Thames whale, která vplula do řeky Temže dne 20. 1. 2006. Najdeme zde i Dinocochlea – jednu z dlouholetých záhad paleontologie. Původně se myslelo, že je to velká ulita, koprolit (fosilní výkal zvířat a lidí z prehistorického období) nebo konkrece červího tunelu. Je součástí kolekce od jeho objevení v roce 1921.

Vstupné zdarma. Placené vstupné jen na některé dočasné výstavy (aktuální výstavy a vstupné jsou uvedeny na internetových stránkách muzea.)

Nejbližší stanice metra South Kensington, Piccadilly.

Zdroje:
http://www.nhm.ac.uk/
http://www.visitbritain.com/…tory-Museum/
http://en.wikipedia.org/…seum,_London