Historie Litvy

Raná historie a první zmínky o litevském státu

Baltské kmeny se na území dnešní Litvy usadily na počátku 2. tisíciletí př. n. l. a již kolem r. 50 př. n. l. se zde čile obchodovalo – jantar, který se v Litvě těží dodnes, se vyvážel i do Římské říše. První litevské státy zde vznikaly od 11. století. Na počátku středověku oblast dnešní Litvy čelila nájezdům Vikingů a od 13. století útlaku Řádu německých rytířů. Rozpínání řádu zastavil vznik Velkoknížectví litevského r. 1240 a spojení Litvy s Polskem r. 1385 v rámci tzv. Krévské unie.

Polsko-litevská unie

Velkoknížectví litevské si střežilo svou nezávislost a křesťanství přijalo až ve 14. století jako jedna z posledních evropských zemí. V r. 1385 uzavřel litevský kníže Jagello s Polskem smlouvu o personální unii a o rok později se nechal pokřtít, oženil se s dědičkou polského trůnu a nastoupil na polský trůn jako Vladislav II. Stal se tak zakladatelem dynastie Jagellonců, která panovala v Polsku a Litvě déle než 200 let. V r. 1569 byla uzavřena tzv. Lublinská unie, čímž byl dovršen vývoj společného polsko-litevského státu, tzv. Republiky obou národů. Litva pak společně s Polskem vystupuje jako jeden stát dvou národů, ale Polsko mělo ve státě větší vliv. Prvním králem tohoto polsko-litevského státu se stal Jindřich Valois, který však po několika měsících utekl do Paříže, aby nastoupil na francouzský trůn. Spojení s Polskem přežili okupaci Litvy švédskými vojsky na počátku 17. století a zaniklo až r. 1795 v rámci tzv. třetího dělení Polska, kdy území Litvy připadlo z větší části Rusku.

Pod nadvládou Ruska

V letech 1831 a 1863 propukla v Litvě protiruská povstání, která se rozšířila z Polska. Obě byla krvavě potlačena a druhé navíc mělo za následek zákaz tisku litevských knih psaných latinkou. V té době se tak začaly knihy pašovat z východního Pruska a šíření ilegálních časopisů podnítilo litevské národní povědomí. Zákaz tisku byl zrušen až v r. 1904. V 80. letech 19. století se rozvinulo silné vlastenecké hnutí, které usilovalo o nezávislost Litvy.

Během 1. světové války byla Litva od r. 1915 okupována německou armádou. V únoru 1918 byla za podpory Německa vyhlášena nezávislost, která však trvala pouhý jeden měsíc, neboť Litva byla opět obsazena sovětskými vojsky. Litevci si svou suverenitu museli těžce vybojovat v další dva roky trvající válce proti zbytkům německých okupačních vojsk, Rudé armádě i nově vytvořené polské armádě. Boje mezi polskými a litevskými vlastenci a ruskými a litevskými komunisty skončily mírovou smlouvou, v níž Rusku uznalo nezávislost Litvy. Jelikož Polsko obsadilo okolí města Vilnius, tak si Litevci zřizují nové hlavní město Kaunas. V r. 1939 bylo díky okupaci Polska území okolo města Vilnius předáno zpět Litvě.

Meziválečná léta a druhá světová válka

V r. 1919 se stal prvním litevským prezidentem Antanas Smetona. Litva byla demokratickou republikou, ve které měla katolická církev značné pravomoci. V r. 1926 nastal státní převrat a v zemi nastal autoritativní prezidentský režim, neboť prezident Smetona se obával narůstajícího nebezpečí ze strany Sovětského svazu a Německa. Nová vláda podepsala se Sovětským svazem smlouvu o neútočení, neutralitě a vzájemné pomoci. V r. 1940 však obvinil Sovětský svaz Litvu z porušení smlouvy o neutralitě a následně Rudá armáda vstoupila na litevské území.

Dne 22. června 1941, v den napadení Sovětského svazu Německem, vypuklo v několika litevských městech povstání podporované Němci a sovětské jednotky se z území Litvy stáhly. Po osvobození sovětskou armádou v lednu 1945 vypukla partyzánská válka proti sovětské okupaci, která trvala až do r. 1953. Po druhé světové válce došlo ke znárodnění podniků a v letech 1945–49 byla každý osmý občan Litvy deportován na Sibiř. Úbytek Litevců byl nahrazen příchodem ruského obyvatelstva.

Na cestě k nezávislosti

Významné nepokoje v r. 1972 proti sovětské okupaci byly vojensky potlačeny. Od konce 80. let 20. století sílila v Litvě touha po opětovné nezávislosti. V říjnu 1988 vzniklo Litevské hnutí za přestavbu (Sajüdis), které sehrálo významnou úlohu při znovuzískání nezávislosti Litvy. Dne 1. ledna 1990 vstoupil v platnost zákon o hospodářské samostatnosti pobaltských republik a v únoru téhož roku se v Litvě konaly první svobodné volby, ve kterých zvítězilo hnutí Sajüdis. Došlo ke změně názvu státu a dne 11. března 1990 byla vyhlášena obnovená nezávislost Litevské republiky.

Vyhlášení nezávislosti vítalo obyvatelstvo Litvy s radostí, ale menšina Rusů žijících v Litvě ji odmítala. Moskva prohlásila vyhlášení nezávislosti za neústavní a protiprávní a koncem března 1990 obsadil Sovětský svaz sídlo litevské komunistické strany a sovětští výsadkáři přepadli nemocnice ve Vilniusu a v Kaunasu. Dne 18. dubna 1990 sovětská vláda vyhlásila hospodářskou blokádu Litvy, která trvala až do července.

Posledním pokusem, který měl zabránit samostatnosti Litvy, byl vznik Výboru národní spásy v lednu 1991 a obsazení budovy rozhlasu a televize ve Vilniusu. Proti tomuto jednání se zdvihla vlna protestů, neboť v bojích o vysílač zahynulo 14 Litevců a desítky dalších byly zraněny. Až tento útok a obsazení vysílače přispěl k tomu, že první země uznaly nezávislost Litevské republiky. V únoru se uskutečnilo referendum o budoucnosti litevského státu, v němž 90 % voličů hlasovalo pro nezávislý stát. Sovětský svaz uznal litevskou nezávislost v září 1991.

Roku 2004 vstoupila Litva do NATO a do EU, od r. 2015 je členem Eurozóny.

Stručný přehled historie Litvy:

• 2. tisíciletí př. n. l. – baltské kmeny se usazují na území dnešní Litvy
• 11. století – první písemná zmínka o Litvě
• 13. století – sjednocení místních kmenových náčelníků k rozdrcení livonských rytířů v bitvě u Saulé (1236) a vytvoření velkoknížectví litevského
• 14. století – z obav před Germány na západě a Rusy na východě se velkovévoda Jogaila (známý pod jménem Jagello, později jako polský král Vladislav II. Jagello) rozhodl posílit své postavení sňatkem, a proto se oženil s polskou korunní princeznou Jadwigou a konvertoval ke křesťanství
• 15. století – litevské území se rozprostíralo od Baltického moře až Černému moři, což znamenalo největší rozmach litevského státu v dějinách
• 16. století – podle smlouvy v Lublinu (1568) se Polsko-litevské království přeměnilo na Společenství vedené voleným králem, polština se stala úředním jazykem
• 18. a 19. století – v rámci tzv. třetího dělení Polska (1795) Litvu získalo Rusko – zavedení cenzury a intenzivní rusifikace (včetně zákazu publikování v latince), 1863 vypuknutí národního povstání a opět se začala vzmáhat litevština
• první světová válka – pod německým opatrovnictvím (1915–1918) Litevský sněm (Taryba) vyhlásil Litevskou republiku 16. února 1918 (Den nezávislosti, státní svátek), těžké boje mezi Polskem, Litvou a bolševiky v letech 1919–1920; 9. října 1920 Polsko anektovalo Vilnius s jeho okolím, hlavním městem Litvy se stal Kaunas
• druhá světová válka – tajnými dohodami v paktu Ribbentrop-Molotov (1939) mezi Hitlerem a Stalinem, kteří si Německo a Sovětský svaz rozdělily sféry vlivu ve Východní Evropě – sovětská a pak německá okupace (1941–1944); návrat Rudé armády a znovupřipojení k SSSR (7. července 1944); litevští partyzáni, přezdívaní „Litevští bratři“, přestali bojovat v roce 1953
• 3. července 1988 – založení litevského reformního hnutí Sajüdis
• 4. března 1990 – kandidáti hnutí Sajüdis získali většinu v prvních svobodných volbách od r. 1940
• 11. března 1990 – vyhlášeno obnovení litevské nezávislosti
• leden 1991 – Sovětské jednotky obsadily Televizní věž ve Vilniusu, přitom zabily 14 neozbrojených civilistů
• únor 1991 – Island jako první země uznal Litvu, Sovětský svaz nezávislost Litvy uznává v září téhož roku
• 21. století – r. 2004 vstup do NATO a do EU, od r. 2015 členem Eurozóny

Zobrazeno: 1073x