PRO TRAVEL PRO ŠKOLY PRO KOLEKTIVY PRO POZNÁVÁNÍ

Historie Litvy

Raná historie a první zmínky o litevském státu

Baltské kmeny se na území dnešní Litvy usadily na počátku 2. tisíciletí př. n. l. a již kolem r. 50 př. n. l. se zde čile obchodovalo – jantar, který se v Litvě těží dodnes, se vyvážel i do Římské říše. První litevské státy zde vznikaly od 11. století. Na počátku středověku oblast dnešní Litvy čelila nájezdům Vikingů a od 13. století útlaku Řádu německých rytířů. Rozpínání řádu zastavil vznik Velkoknížectví litevského r. 1240 a spojení Litvy s Polskem r. 1385 v rámci tzv. Krévské unie.

Polsko-litevská unie

Velkoknížectví litevské si střežilo svou nezávislost a křesťanství přijalo až ve 14. století jako jedna z posledních evropských zemí. V r. 1385 uzavřel litevský kníže Jagello s Polskem smlouvu o personální unii a o rok později se nechal pokřtít, oženil se s dědičkou polského trůnu a nastoupil na polský trůn jako Vladislav II. Stal se tak zakladatelem dynastie Jagellonců, která panovala v Polsku a Litvě déle než 200 let. V r. 1569 byla uzavřena tzv. Lublinská unie, čímž byl dovršen vývoj společného polsko-litevského státu, tzv. Republiky obou národů. Litva pak společně s Polskem vystupuje jako jeden stát dvou národů, ale Polsko mělo ve státě větší vliv. Prvním králem tohoto polsko-litevského státu se stal Jindřich Valois, který však po několika měsících utekl do Paříže, aby nastoupil na francouzský trůn. Spojení s Polskem přežili okupaci Litvy švédskými vojsky na počátku 17. století a zaniklo až r. 1795 v rámci tzv. třetího dělení Polska, kdy území Litvy připadlo z větší části Rusku.

Pod nadvládou Ruska

V letech 1831 a 1863 propukla v Litvě protiruská povstání, která se rozšířila z Polska. Obě byla krvavě potlačena a druhé navíc mělo za následek zákaz tisku litevských knih psaných latinkou. V té době se tak začaly knihy pašovat z východního Pruska a šíření ilegálních časopisů podnítilo litevské národní povědomí. Zákaz tisku byl zrušen až v r. 1904. V 80. letech 19. století se rozvinulo silné vlastenecké hnutí, které usilovalo o nezávislost Litvy.

Během 1. světové války byla Litva od r. 1915 okupována německou armádou. V únoru 1918 byla za podpory Německa vyhlášena nezávislost, která však trvala pouhý jeden měsíc, neboť Litva byla opět obsazena sovětskými vojsky. Litevci si svou suverenitu museli těžce vybojovat v další dva roky trvající válce proti zbytkům německých okupačních vojsk, Rudé armádě i nově vytvořené polské armádě. Boje mezi polskými a litevskými vlastenci a ruskými a litevskými komunisty skončily mírovou smlouvou, v níž Rusku uznalo nezávislost Litvy. Jelikož Polsko obsadilo okolí města Vilnius, tak si Litevci zřizují nové hlavní město Kaunas. V r. 1939 bylo díky okupaci Polska území okolo města Vilnius předáno zpět Litvě.

Meziválečná léta a druhá světová válka

V r. 1919 se stal prvním litevským prezidentem Antanas Smetona. Litva byla demokratickou republikou, ve které měla katolická církev značné pravomoci. V r. 1926 nastal státní převrat a v zemi nastal autoritativní prezidentský režim, neboť prezident Smetona se obával narůstajícího nebezpečí ze strany Sovětského svazu a Německa. Nová vláda podepsala se Sovětským svazem smlouvu o neútočení, neutralitě a vzájemné pomoci. V r. 1940 však obvinil Sovětský svaz Litvu z porušení smlouvy o neutralitě a následně Rudá armáda vstoupila na litevské území.

Dne 22. června 1941, v den napadení Sovětského svazu Německem, vypuklo v několika litevských městech povstání podporované Němci a sovětské jednotky se z území Litvy stáhly. Po osvobození sovětskou armádou v lednu 1945 vypukla partyzánská válka proti sovětské okupaci, která trvala až do r. 1953. Po druhé světové válce došlo ke znárodnění podniků a v letech 1945–49 byla každý osmý občan Litvy deportován na Sibiř. Úbytek Litevců byl nahrazen příchodem ruského obyvatelstva.

Na cestě k nezávislosti

Významné nepokoje v r. 1972 proti sovětské okupaci byly vojensky potlačeny. Od konce 80. let 20. století sílila v Litvě touha po opětovné nezávislosti. V říjnu 1988 vzniklo Litevské hnutí za přestavbu (Sajüdis), které sehrálo významnou úlohu při znovuzískání nezávislosti Litvy. Dne 1. ledna 1990 vstoupil v platnost zákon o hospodářské samostatnosti pobaltských republik a v únoru téhož roku se v Litvě konaly první svobodné volby, ve kterých zvítězilo hnutí Sajüdis. Došlo ke změně názvu státu a dne 11. března 1990 byla vyhlášena obnovená nezávislost Litevské republiky.

Vyhlášení nezávislosti vítalo obyvatelstvo Litvy s radostí, ale menšina Rusů žijících v Litvě ji odmítala. Moskva prohlásila vyhlášení nezávislosti za neústavní a protiprávní a koncem března 1990 obsadil Sovětský svaz sídlo litevské komunistické strany a sovětští výsadkáři přepadli nemocnice ve Vilniusu a v Kaunasu. Dne 18. dubna 1990 sovětská vláda vyhlásila hospodářskou blokádu Litvy, která trvala až do července.

Posledním pokusem, který měl zabránit samostatnosti Litvy, byl vznik Výboru národní spásy v lednu 1991 a obsazení budovy rozhlasu a televize ve Vilniusu. Proti tomuto jednání se zdvihla vlna protestů, neboť v bojích o vysílač zahynulo 14 Litevců a desítky dalších byly zraněny. Až tento útok a obsazení vysílače přispěl k tomu, že první země uznaly nezávislost Litevské republiky. V únoru se uskutečnilo referendum o budoucnosti litevského státu, v němž 90 % voličů hlasovalo pro nezávislý stát. Sovětský svaz uznal litevskou nezávislost v září 1991.

Roku 2004 vstoupila Litva do NATO a do EU, od r. 2015 je členem Eurozóny.

Stručný přehled historie Litvy:


  • 2. tisíciletí př. n. l. – baltské kmeny se usazují na území dnešní Litvy
  • 11. století – první písemná zmínka o Litvě
  • 13. století – sjednocení místních kmenových náčelníků k rozdrcení livonských rytířů v bitvě u Saulé (1236) a vytvoření velkoknížectví litevského
  • 14. století – z obav před Germány na západě a Rusy na východě se velkovévoda Jogaila (známý pod jménem Jagello, později jako polský král Vladislav II. Jagello) rozhodl posílit své postavení sňatkem, a proto se oženil s polskou korunní princeznou Jadwigou a konvertoval ke křesťanství
  • 15. století – litevské území se rozprostíralo od Baltického moře až Černému moři, což znamenalo největší rozmach litevského státu v dějinách
  • 16. století – podle smlouvy v Lublinu (1568) se Polsko-litevské království přeměnilo na Společenství vedené voleným králem, polština se stala úředním jazykem
  • 18. a 19. století – v rámci tzv. třetího dělení Polska (1795) Litvu získalo Rusko – zavedení cenzury a intenzivní rusifikace (včetně zákazu publikování v latince), 1863 vypuknutí národního povstání a opět se začala vzmáhat litevština
  • první světová válka – pod německým opatrovnictvím (1915–1918) Litevský sněm (Taryba) vyhlásil Litevskou republiku 16. února 1918 (Den nezávislosti, státní svátek), těžké boje mezi Polskem, Litvou a bolševiky v letech 1919–1920; 9. října 1920 Polsko anektovalo Vilnius s jeho okolím, hlavním městem Litvy se stal Kaunas
  • druhá světová válka – tajnými dohodami v paktu Ribbentrop-Molotov (1939) mezi Hitlerem a Stalinem, kteří si Německo a Sovětský svaz rozdělily sféry vlivu ve Východní Evropě – sovětská a pak německá okupace (1941–1944); návrat Rudé armády a znovupřipojení k SSSR (7. července 1944); litevští partyzáni, přezdívaní „Litevští bratři“, přestali bojovat v roce 1953
  • 3. července 1988 – založení litevského reformního hnutí Sajüdis
  • 4. března 1990 – kandidáti hnutí Sajüdis získali většinu v prvních svobodných volbách od r. 1940
  • 11. března 1990 – vyhlášeno obnovení litevské nezávislosti
  • leden 1991 – Sovětské jednotky obsadily Televizní věž ve Vilniusu, přitom zabily 14 neozbrojených civilistů
  • únor 1991 – Island jako první země uznal Litvu, Sovětský svaz nezávislost Litvy uznává v září téhož roku
  • 21. století – r. 2004 vstup do NATO a do EU, od r. 2015 členem Eurozóny

Zobrazeno: 846x

Školní zájezdy Litva

Vzorové programy, zájezdy na míru

ŠKOLNÍ ZÁJEZDY

Nechte si posílat novinky na Váš e-mail:

PRO TRAVEL CK, s.r.o.
NAJDETE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
NAJDETE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
ČLENSTVÍ a CERTIFIKÁTY
ČLENSTVÍ a CERTIFIKÁTY
ACCKA ATECR Certifikát CSKS BritAgent E-lerning
POPULÁRNÍ DESTINACE
POPULÁRNÍ DESTINACE
JAZYKOVÉ KURZY
JAZYKOVÉ KURZY
Soubory cookies využíváme pro základní i pokročilé funkce, které Vám usnadňují procházení webu. Také nám pomáhají při optimalizaci stránek i reklamních kampaní, aby byly pro všechny uživatele co nejvíce přínosné. Kliknutím na tlačítko "Souhlasím" povolíte všechny cookies nebo můžete povolit jen technické či nastavit vlastní preference. Všechna preferenční nastavení můžete kdykoliv v budoucnu změnit pomocí tlačítka v levém dolním rohu stránky.

Využití technických cookies je nezbytné pro správné fungování www stránky a všech funkcí. Slouží pouze k technickým účelům stránky a k jejich obsahu nemá přístup žádná třetí strana. Technické cookies umožňují např. vyhledávání, filtrování, nákupy, přihlašování nebo ukládání preferenčního nastavení cookies. Z uvedených důvodů není možné tyto technické cookies deaktivovat a musí být vždy povoleny.

Funkční (preferenční) cookies umožňují www stránce si zapamatovat volby, nastavení a informace, které přímo či nepřímo nastavuje sám uživatel stránky. Jedná se například o jazykovou mutaci stránky, volbu měny, oblíbené nebo naposledy navštívené položky apod. Funkční cookies tak výrazně usnadňují a zpříjemňují procházení stránky. Stejně jako technické cookies jsou i tyto využívány výhradně pro technické účely a jejich obsah není dostupný třetím stranám.

Analytické cookies poskytují informace využívané k analytickým a statistickým účelům provozovatele webu a případně nástrojů třetích stran, které k těmto účelům využívá. Jedná se například o měření návštěvnosti, výkonu a použitelnosti www stránky, reklamních kampaní apod. Díky získaným datům z těchto cookies dokážeme optimalizovat výkon i funkčnost www stránky. Informace získané pomocí těchto cookies jsou zpracovávány souhrnně a zcela anonymně, bez možnosti identifikace konkrétního uživatele.

Marketingové cookies jsou zpravidla využívány našimi partnery k nastavení a optimalizaci relevantního obsahu v jejich partnerské reklamní síti. Veškerá dostupná data jsou tzv. pseudoanonymizována a díky tomu zpravidla není možná identifikace konkrétního uživatele. Poskytnutím souhlasu s využitím těchto marketignových cookies uvidíte v reklamních kampaních obsah a informace relevantní pro vašim zájmům.

Nastavení cookies