PRO TRAVEL PRO POZNÁNÍ PRO ŠKOLY PRO JAZYKY

Historie Německa

Raná historie

První germánské kmeny se na území dnešního Německa začali dostávat počátkem doby bronzové, tj. cca v polovině 2. tisíciletí př. n. l. Ve starověku bylo území osídleno keltskými a germánskými kmeny, které r. 58 př. n. l. Julius Caesar zatlačil během tzv. galských válek za řeku Rýn. Za císaře Augusta ležela jižní část území, tzv. „římská Germánie“, na levém břehu Rýna. Od tzv. „svobodné Germánie“ ji odděloval systém hraničního opevnění Limes Romanum (obranná linie na Dunaji a Rýně).

Po zhroucení Západořímské říše vznikla na území dnešního Německa čtyři velká kmenová vévodství – Sasko, Bavorsko, Durynsko a Alamanie. V druhé polovině 8. století přičlenil tato vévodství Karel Veliký k Franské říši a zavedl zde křesťanství. Na základě Verdunské smlouvy byla r. 843 Franská říše rozdělena mezi tři královské bratry. Nejvýchodnější část Ludvíka Němce se nazývala Východofranská říše a stala se základním kamenem pro dnešní Německo.

Svatá říše římská národa německého

Počátkem 10. století se Východofranská říše rozpadla na kmenová vévodství, která brzy opět sjednotil král Jindřich. Poté nastalo období velké územní expanze a r. 962 byl Ota I. korunován v Římě prvním německým císařem, a tak vznikla Svatá říše římská (od 14. století k názvu přibyl přídavek „národa německého“). Svatá říše římská nebyla unitárním státem, ale skládala se z různě velkých států a svobodných měst, které byly v lenním svazku k císaři. První císařové opírali svou moc o papeže, ale v průběhu 11.-13. století však moc papeže a církve vzrostla natolik, že císařové byli do jisté míry podřízení, což vyvolalo mnoho sporů. Z této situace nejvíce těžila svobodná obchodní a přístavní města, která se později stala zcela nezávislá a vytvořila Německý hanzovní spolek. Přesto však rozloha Římskoněmecké říše byla úctyhodná a v 17. století se rozkládala od Severního a Baltského moře až k moři Středozemnímu. R. 1438 byl německým králem zvolen Albrecht II. Habsburský. Rod Habsburků stál v čele říše až do jejího zániku r. 1806.

V r. 1517, kdy Martin Luther zveřejnil svých 95 tezí, ve kterých kritizoval praktiky římské katolické církve, se začala psát nová epocha německých dějin. R. 1521 se císař Karel V. na sněmu ve Wormsu postavil proti protestantskému vůdci Martinu Lutherovi a se šířením reformace rostla i roztříštěnost Německa. Náboženské potyčky vyústily v rozdělení Německa na katolický jih a protestantský sever. Boje ukončil augsburský náboženský mír v r. 1555, který stanovil zásadu „cuius region, eius religio“, která umožnila každému panovníkovi určit o náboženské příslušnosti svých poddaných. Následovala Třicetiletá válka (1618–1648, která začala jako náboženská válka, ale brzy přerostla v politickou bitvu mezi hlavními evropskými mocnostmi. Vestfálským mírem (1648) ztratil německý císař značnou část svého území i svůj politický vliv. Po konci války v r. 1648 se Braniborsko a Prusko objevilo jako síla, která by mohla vzdorovat habsburské převaze. Říše byla rozdrobena na 350 státečků a rozpad říše pokračoval v průběhu 17. a 18. století.

Bouřlivé 19. století

Definitivní konec Svaté říše římské učinil Napoleon Bonaparte dne 6. srpna 1806. Poslední římský císař František II. Habsburský se vzdal německé koruny a zůstal pouze císařem rakouským. Na konci napoleonských válek byl počet německých států snížen na 37 (a 4 svobodná města). Na Vídeňském kongresu r. 1815 vytvořily tyto státy pod rakouským vedením volné seskupení zvané Německý spolek.

Během revolučního roku 1848 vedli požadavky na sjednocení k demonstracím, povstáním i k volání po celonárodním parlamentu. R. 1866 Německý spolek zanikl a vytvořil se nový Severoněmecký spolek pod vedením Pruska. R. 1871 byl tento spolek po vítězství Pruska ve válce s Francií rozpuštěn. V té době bylo vyhlášeno Německé císařství (známé jako Německá druhá říše) a pruský král Vilém I. se stal císařem.

Německá druhá říše (1871–1918)

V této době se Německo stalo hospodářskou mocností prvního řádu a koloniální velmocí. Německá druhá říše (za první je pokládána Svatá říše římská národa německého) se skládala z 22 monarchií, 3 svobodných měst a tzv. říšského území Alsaska-Lotrinska a vytvořil ji pruský kancléř Otto von Bismarck. Prvním německým císařem se stal pruský král Vilém I. Průmyslový růst v letech 1870–1910 učinil z Německa největší průmyslovou velmoc v Evropě. Zpočátku si Bismarckova vláda získala více přátel v zahraničí než na domácí politické scéně. Ve Spolku tří císařů (1873) se spojenci Německa staly Rakousko-Uhersko a Rusku, v Trojspolku (1882) pak Rakousko-Uhersko a Itálie. R. 1890 přiměl císař Vilém II. Bismarcka k rezignaci a opustil spojenectví s Ruskem.

Císař Vilém II. se rovněž vrhl do koloniálních dobrodružství, čímž si znepřátelil Velkou Británii a Francii. R. 1904 uzavřely tyto země tzv. srdečnou dohodu. R. 1914 vyhlásilo Německo podporu svého rakouského spojence. R. 1918 ve válce prohrálo a ztratilo Alsasko, Lotrinsko, zámořské kolonie i další území. Němci, šokováni porážkou a trpící po většinu války nedostatkem potravin, povstali proti skomírajícímu císařství. Vilém II. odešel do exilu a byla vyhlášena Výmarská republika.

Výmarská republika

Po porážce Německa v 1. světové válce svrhla monarchii revoluce a byla založena parlamentní demokratická Výmarská republika, která však trvala jen 15 let. Ochromující výše válečných reparací a světová hospodářská krize pomohly r. 1933 Adolfu Hitlerovi stát se kancléřem a založit Třetí říši.

Třetí říše

V r. 1933 byl zvolen německým kancléřem Adolf Hitler, který se svými nacistickými stoupenci vyhlásil Německo za Třetí říši. Německo pod vedením Hitlera nastoupilo politiku znovuvyzbrojení. R. 1936 obsadilo Německo Porýní, na což Velká Británie, Francie ani Spojené národy nijak razantně nereagovali. Další na řadu přišlo Rakousko, které bylo 12. března 1938 nenásilně obsazeno (tzv. Anschluss Rakouska). Na základě Mnichovské dohody (30. 9. 1938) získala Třetí říše československé pohraniční území. Zisk Sudet však Hitlerovi nestačil a 15. března 1939 zabraly jednotky wehrmachtu zbylé území Československa a byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. R. 1939 Hitler zahájil vpádem do Polska 2. světovou válku (1. 9. 1939). V prvních dvou letech války dokázala německá armáda obsadit polovinu Evropy. Obrat ve válce představovala drtivá porážka německé armády v bitvě u Stalingradu v lednu 1943 a konec války přiblížilo vylodění Spojenců v Normandii v r. 1944. R. 1945 se Třetí říše zhroutila a 8. 5. 1945 byla podepsána bezpodmínečná kapitulace Německa, čímž byla ukončena 2. světová válka v Evropě.

Poválečné německé dějiny

Po porážce r. 1945 byla země na základě dohody z Jaltské konference z r. 1944 rozdělena do 3 zón mezi vítězné státy. Z těchto zón se později staly čtyři okupační zóny (SSSR, USA, Velká Británie a Francie). Velká Británie a USA v r. 1947 vytvořily tzv. Bizónii, ke které se později připojila i Francie (duben 1948), čímž vznikla tzv. Trizónie, ze které v květnu 1949 vznikl federativní demokratický parlamentní stát. Sovětský svaz však připojení k Trizónii a následně vzniklé republice odmítl. V r. 1949 tak byla země rozdělena na Spolkovou republiku Německo (tzv. západní Německo) a Německou demokratickou republiku (tzv. východní Německo), která vznikla v říjnu 1949.

Zatímco v západním Německu se uplatnil princip tržní ekonomiky, stát byl přijat do NATO a stal se zakládajícím členem dnešní Evropské unie, východní část země se stala součástí Varšavské smlouvy a vyvíjela se jako centrálně plánovaná ekonomika pod vlivem komunistického Sovětského svazu.

Oba státy se sjednotili až v r. 1990. Proces sjednocení začal již v listopadu r. 1989, kdy bývalá NDR otevřela své západní hranice, čímž se zvedla železná opona, která více než 40 let oba německé státy oddělovala. Byla zbourána i berlínská zeď, která v r. 1961 rozdělila Berlín na dvě části. Dne 3. října 1990 slavili Němci oficiální sjednocení obou německých států a 2. prosince téhož roku si Němci zvolili nový parlament.

Nejdůležitější milníky německých dějin:


  • 5.-1. století př. n. l. – na území Německa Keltové
  • 1. století př. n. l. – příchod germánských kmenů
  • 6. století – vznik Franské říše
  • 9. století – rozpad Franské říše, s korunovací Oty I. nahrazena Římskou říší
  • 14. století – přejmenována na Svatou říši římskou národa německého
  • 17. století – díky Třicetileté válce a rodovým sporům rozdělena říše na 300 samostatných států
  • počátek 18. století – mezi jednotlivými státy vzrůstal vliv braniborského kurfiřta, ten se prohlásil pruským králem
  • po roce 1792 – s vpádem Napoleona zrušeno přes 200 samostatných států, s jeho odchodem opět vzrostla moc Pruska
  • počátek 19. století – vznikl Německý spolek (nejsilnější státy Rakousko a Prusko), opětovné nesváry
  • 1871 – nakonec sjednoceno Německo pod nadvládou Pruska jako Německé císařství
  • 1914 – na základě mocenských ambicí při vytváření kolonií vstup s Francií, Anglií a Itálií do 1. sv. války
  • po 1. světové válce – Německo drasticky okleštěno, vznik Výmarské republiky
  • 1933 – reparacemi oslabené Německo nechalo vzniknout myšlence národního socialismu, nástup nacismu
  • 1939 – na základě nové expanzivní politiky se dostává Německo jako Třetí říše do 2. sv. války
  • 1945 – s pádem Třetí říše rozděleno Německo na 4 okupační zóny
  • 1948 – vznik Trizonie (spojení Francie, Anglie a Ameriky), ze které se vyvine NSR, reakcí na to z ruské zóny vytvořeno NDR,
  • během Studené války (po r. 1947) – dochází k politickému a ekonomickému oddělení obou států, vznik Berlínské zdi (1961)
  • 1989 – pád Berlínské zdi a opětovné sjednocení Německa, dnes 16 spolkových zemí

Zdroj:
www.geo-evropa.upol.cz/…orie-nemecko
knižní průvodce Společník cestovatele Německo, nakladatelství Ikar

Zobrazeno: 564x

Nechte si posílat novinky na Váš e-mail:

PRO TRAVEL CK, s.r.o.
NAJDETE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
NAJDETE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
ČLENSTVÍ a CERTIFIKÁTY
ČLENSTVÍ a CERTIFIKÁTY
ACCKA ATECR Certifikát CSKS BritAgent E-lerning
UŽITEČNÉ ODKAZY
UŽITEČNÉ ODKAZY
POZNÁVACÍ ZÁJEZDY
POZNÁVACÍ ZÁJEZDY
JAZYKOVÉ KURZY
JAZYKOVÉ KURZY