Historie Nizozemska

Prehistorie

Souvislé osídlení Nizozemska lze datovat do doby před zhruba 13 000 lety, kdy skončila poslední doba ledová. V místních lesích a mokřadech nalezli domov kočovní lovci. Ve starší době kamenné (4 500–2 000 let př. n. l.) se na některých místech začaly objevovat zemědělské komunity. Z této doby pochází také nejstarší keramické nálezy. Nejvíce se proslavili stavitelé megalitů, z nichž se část dochovala v oblasti Drenthské plošiny. Kolem r. 600 př. n. l. se na území Nizozemska usadily germánské a keltské kmeny, které zde zůstaly i v 1. století př. n. l., kdy si jižní část území podmanili Římané.

Starověk

V r. 58 př. n. l. si oblast jižně od řeky Rýn podmanil Julius Caesar se svými vojáky. Římané začali stavět první města (např. římské osady v Utrechtu a Maastrichtu) a vytvořili zde provincii Dolní Germanie (Germania Inferior). Římané také zbudovali první vojenské pevnosti, z nichž nejdůležitější byl Nijmegen. Ačkoliv původní obyvatelé území měli s Římany vcelku dobré vztahy, propuklo v r. 69 n. l. povstání Batavů (germánský kmen), které však bylo o rok později potlačeno. Z území Nizozemska se Římané stáhli na sklonku 4. století n. l.

Středověk

Území Nizozemska počátkem 5. století je ovládli Frísové, Sasové a Frankové. Přibližně do r. 500 rozšířili Frísové své území od pobřeží Severního moře směrem na jih k velkým řekám. Sasové obývali území východně od IJsselu a Frankové se usadili v oblasti jižně od velkých řek. Postupem času ovládali celý region dnešního Nizozemska Frankové a oblast se stala součástí Franské říše. Zánik Franské říše v polovině 9. století vedl k politickému rozdrobení území na jednotlivá knížectví.

Ve 13. století byla nizozemská města oficiálně v područí německého krále, i když je ve skutečnosti spravovala místní šlechta. V důsledku hospodářského rozvoje byla městům propůjčována určitá privilegia, včetně městských práv. Sjednocování Nizozemska začalo opět ve 14. a 15. století zásluhou burgundských vévodů.

Habsburské Nizozemí

Po sňatku Maxmiliána I. s Marií Burgundskou ovládli tuto oblast, známou jako Nizozemí, r. 1477 Habsburkové. Nizozemci však nebyli s vládou Habsburků spokojeni a rozpoutali mnoho povstání
V 16. století, kdy španělská koruna připadl Maxmiliánovu vnukovi Karlu V., se Nizozemí stalo součástí Španělské říše. V té době patřilo Nizozemsko k nejrozvinutějším oblastem celé Evropy a místními přístavy procházelo 50 % světového obchodu.

Válka se Španělskem

Vysoké daně, nezaměstnanost a vyloučení nizozemské šlechty z vlády za panování Filipa II. v zemi vyvolala odpor a v r. 1568 zahájil Vilém I. povstání proti španělským vojskům vévody z Alby. Vyplenění Antverp Španěly r. 1576 vedlo ke sjednocení Nizozemí, avšak ukrutnosti kalvinistů způsobily, že jižní provincie r. 1579 vytvořily Arraskou unii, uzavřely se Španělskem mír a zůstaly věrny katolické víře. V reakci na to Vilém sjednotil severní provincie v Utrechtské unii, která v r. 1581 haagským manifestem oficiálně sesadila Filipa II. a vyhlásila nezávislost. Válka se pak stala náboženským bojem za nizozemskou nezávislost. Teprve Vestfálským mírem uzavřeným r. 1648 došlo k uznání Spojených provincií nizozemských.

17. století neboli „nizozemský zlatý věk“

V 17. století zaznamenalo zejména severní území Nizozemska éru nebývalého rozkvětu v oblasti obchodu, umění a vědy. V r. 1602 byla založena Východoindická společnost, která měla monopol na veškerý zisk z obchodů východně od mysu Dobré naděje. Po založení Amsterdamské burzy v r. 1609 se z Amsterdamu stává světové finanční středisko. V r. 1621 došlo k vytvoření Západoindické společnosti, která se zaměřovala na Nový svět a obchod s otroky. Její pozici však ztěžovaly konflikty s portugalskými a španělskými kolonizátory.

V průběhu 17. století se stalo Nizozemsko jednou z nejvýznamnějších koloniální mocností a mezi její panství patřila i kolonie New Amsterdam (dnešní americké velkoměsto New York) nebo Nizozemská východní Indie (dnešní Indonésie). V této době se začíná také rozvíjet pěstování tulipánů v Nizozemsku.

Spojené království Nizozemské

Úpadek slávy Nizozemské říše začal po anglo-nizozemských válkách (1652–74) a vleklých bojích proti francouzskému králi Ludvíku XIV. Velká Británie převzala moc nad koloniemi Cejlon (dnešní Srí Lanka) a jihoafrické Kapsko, významnými obchodními stanicemi Nizozemské východoindické společnosti. Na konci 18. století se rozpoutal dlouhotrvající spor mezi Oranžskou dynastií, která zastávala funkci místodržících, a demokraticky smýšlejícími patrioty. Spor byl vyřešen v r. 1795, kdy byla ve prospěch patriotů založena Batávská republika.

V r. 1806 vyhlásil francouzský císař Napoleon na území Batávské republiky Holandské království, do jehož čela dosadil svého bratra Ludvíka. V r. 1810 jej z holandského trůnu sesadil a Nizozemí připojil ke Francii. Po porážce Napoleona došlo rozhodnutím Vídeňského kongresu (1815) ke spojení někdejšího Jižního (Rakouského) Nizozemí a Spojených provincií; takto vzniklo Nizozemské království a na trůn usedla Oranžská dynastie. Za vlády panovníků Oranžské dynastie země vzkvétala, a to i přes odtržení Belgie r. 1830. V r. 1839, kdy Nizozemí uznalo nezávislost Belgie, byly stanoveny hranice dnešního Nizozemska. R. 1848 Nizozemsko přijalo ústavu založenou na britském systému a stalo se třetí největší koloniální mocností – ovládalo Nizozemskou východní Indii, řadu západoindických ostrovů a jihoamerickou Nizozemskou Guayanu.

Nizozemsko v 20. století

Za 1. světové války země zůstala neutrální, avšak ve druhé byla obsazena Němci. Královna Vilemína se svou rodinou uprchla do Velké Británie a ze svého londýnského exilu řídila na dálku boj s německými okupanty.

Po druhé světové válce přišlo Nizozemsko o většinu kolonií. R. 1942 na ostrovy Nizozemské Východní Indie podnikli invazi Japonci a ustavili zde loutkovou vládu v čele s Ahmedem Sukarnem. Ten r. 1945 vyhlásil nezávislost, kterou Nizozemsko po 4 letech bojů uznalo. V r. 1975 se osamostatnila Nizozemská Guayana (dnešní Surinam). Jediným pozůstatkem bývalé koloniální říše zůstává 6 ostrovů v Karibiku – Nizozemské Antily, které sice zůstaly součástí Nizozemského království, ale dostaly širokou autonomii.

V r 1957, kdy se Nizozemsko vzpamatovalo z následků 2. světové války, se ocitlo mezi šesti zakládajícími členy Evropského hospodářského společenství (předchůdce dnešní Evropské unie). Nizozemsko se stalo také zakladatelskou zemí Organizace spojených národů (OSN, 1945) a Severoatlatické aliance (NATO, 1949).

Nejdůležitější milníky nizozemských dějin:

• 58 př. n. l. – oblast Nizozemí podmaněna vojsky Julia Caesara, vytvoření provincie Germania Interior (Dolní Germánie), hlavním městem provincie byla Colonia Agrippina (dnešní Kolín nad Rýnem). Severní část Nizozemska byla mimo římskou říši, byla ovládána Frísy. Po rozpadu Západořímské říše se Nizozemí dostalo pod vliv Franské říše.
• 843 – po rozdělení Franské říše se Nizozemí stává součástí Středofranské říše, z které později vzniká tzv. Lotharingie
• 870 – Lotharingie rozdělena mezi Východo- a Západofranskou říši, Nizozemí se stává součástí Východofranské říše, později Svaté říše římské
• 10. století – rozdrobení země na menší knížectví, ve kterých vznikají města s kvetoucím obchodem a řemesly; největší autonomii se těší Frísko
• 1384 – dědicem oblasti téměř celého Nizozemí se stává burgundský vévoda Filip Smělý, do roku 1477 je Nizozemí pod nadvládou burgundských vévodů
• 1477 – celé území Nizozemí se dostává pod nadvládu Habsburků, po rozdělení habsburského rodu zde vládne španělská větev
• 1555–1621 – Nizozemská revoluce, ozbrojený konflikt se španělskými Habsburky vyvolaný sporem o výši zdanění, později také náboženskou otázkou. Na konci revoluce sever Nizozemí uznán jako nezávislý stát, jih zůstává pod nadvládou španělských Habsburků, od roku 1795 pod nadvládou Francie.
• 1815 – na Vídeňském kongresu vyhlášeno Spojené království Nizozemské, jeho součástí i Belgie (do roku 1830) a Lucembursko (do roku 1890)
• během válek – během první světové války si Nizozemí udržuje nezávislost a neutralitu, za druhé světové války země obsazena Němci, královská rodina prchá do Anglie; 1944 Nizozemsko osvobozeno Američany
• poválečný vývoj – po roce 1945 Nizozemí postupně ztrácí většinu svých kolonií, jediným pozůstatkem je 6 ostrovů v Karibiku – Nizozemské Antily. Nizozemí se stává zakládajícím členem NATO i EU. V letech 1980–2013 vládne královna Beatrix, od roku 2013 její syn Vilém Alexandr.

Zdroj:
knižní průvodce Společník cestovatele – Nizozemsko, nakladatelství Ikar
Wikipedie

Zobrazeno: 3046x