PRO TRAVEL PRO ŠKOLY PRO KOLEKTIVY PRO POZNÁVÁNÍ

Historie Polska

Raná historie

Slovanské kmeny se na území mezi řekami Odrou a Vislou dostávají v průběhu 6. století, Vislané se usadili v okolí Krakova a Polané kolem Hnězdna. Kmeny sídlící na jihu dnešního Polska byly v 9. století součástí Velkomoravské říše. Sjednocování polských kmenů začalo až v 10. století. Prvním polským králem se stal piastovský panovník Měšek I., který v r. 966 v Polsku zavedl křesťanství jako státní náboženství. Ve 12. století byla země rozdělena na několik knížectví, která byla sjednocena až na počátku 14. století za vlády krále Vladislava I. Lokýtka. Dynastie Piastovců vládla v Polsku až do r. 1386, kdy jej na základě polsko-litevské personální unie uzavřené o rok dříve (1385) vystřídal litevský rod Jagellonců.

Od středověku po novověk

V polovině 15. století, za vlády Kazimíra IV. Jagellonského, se Republika dvou národů tvořená Litvou a Polskem stala nejsilnější mocností v Evropě. Jagellonská dynastie také vládla Maďarům a Čechům (1471–1526). Na území polské koruny panoval mír a náboženská tolerance, vzkvétalo hospodářství a vzdělanost. R. 1569 byl vytvořen polsko-litevský stát, tzv. Lublinská unie, která patřila k největším evropským mocnostem. Po smrti Zikmunda II. v r. 1572 skončilo panování jagellonské dynastie a polští králové byli voleni šlechtou.

Sedmnácté století se pro Polsko stalo obdobím úpadku a pozvolného rozkladu. Tato doba se nesla ve znamení válek, které Republika dvou národů vedla proti Švédům, Rusům a Osmanům. Polsko vyšlo z válek značně oslabeno. V r. 1655 vtrhli do země Švédové, jejichž krátká okupace země se nazývá Potopa, a Polsko bylo nuceno se na základě smlouvy z r. 1660 vzdát velké části svého území. V r. 1667 postoupilo východní Ukrajinu Rusku a po smrti Jana II. Sobieského, který pomohl porazit Turky u Vídně v r. 1683, do vývoje země začaly zasahovat Rusko, Prusko a Rakousko. Následující století (18. století) bylo pro Polsko ještě více zdrcující. V letech 1772, 1793 a 1795 bylo Polsko postupně rozděleno mezi své tři mocné sousedy – Rusko, Rakousko a Prusko. Polský stát tak na více než 120 let zcela zanikl.

Během napoleonských válek bylo na území Polska vytvořeno Velkovévodství varšavské, které se však po Napoleonově porážce v bitvě u Lipska v r. 1814 zhroutilo. Na Vídeňském kongresu byla většina území přiřknuta Království polskému, které vytvořilo personální unii s Ruskem, které provádělo záměrnou rusifikaci polského území. V listopadu 1831 proběhlo neúspěšné protiruské povstání a Polsko bylo připojeno k Rusku. Potlačena byla i další povstání – krakovské povstání v r. 1846 i další protiruské povstání v r. 1863.

Polsko ve 20. století

Po skončení 1. světové války Polsko opět získalo nezávislost, byla vyhlášena Polská republika a prvním prezidentem se stal Józef Piłsudski. Polsko získalo přístup k Baltskému moři tzv. Polským koridorem, který byl z obou stran obklopen německým územím, což přispělo k napjatému vztahu s nacistickým Německem. V září 1939 vpadla německá vojska do Polska a započala 2. světová válka. Území Polska bylo rozděleno mezi nacistické Německo a Sovětský svaz na základě tzv. paktu Molotov-Riebentrop. V r. 1943 byl objeven hromadný hrob polských důstojníků zavražděných sovětskou tajnou policií při Katyňském masakru. Tento objev vedl k roztržce mezi polskou exilovou vládou v Londýně a Sovětským svazem. Na přelomu let 1944 a 1945 se Rudé armádě podařilo vytlačit německou armádu z Polska a moci se ujala prozatímní vláda vzniklá pod sovětskou ochranou v červenci 1944. Na Jaltské a Postupimské konferenci byly stanoveny nové hranice Polska.

Po skončení druhé světové války zavedl polský prezident Bolesław Bierut komunistickou diktaturu a v r. 1952 byla vyhlášena nová ústava podle sovětského vzoru. V r. 1956 polští dělníci vyhlásili generální stávku na protest proti sovětskému panování a chronickému nedostatku potravin, která však byla krvavě potlačena. K dalším stávkám došlo v r. 1970 a 1980. V r. 1980 vznikl také ilegální odborový svaz Solidarita pod vedením Lecha Wałesy. V prosinci 1981 bylo vyhlášeno stanné právo a organizace Solidarita byla zakázána. V lednu 1983 bylo stanné právo zrušeno, ale zákaz Solidarity stále platil. Další stávky v r. 1988 donutily polskou vládu k zahájení hovorů se Solidaritou a k jednáním o nové ústavě. V následujícím roce se uskutečnily volby, které drtivě vyhrála právě Solidarita, jejíž lídr Lech Wałesa se v prosinci 1990 stal prezidentem.

V 90. letech 20. století proběhla řada reforem s cílem obnovy nekomunistické tržní ekonomiky, které však byly provázeny politickou nestabilitou a strádáním obyvatel. V r. 1999 se Polsko stává členem NATO a v r. 2004 vstupuje do Evropské unie.

Nejdůležitější milníky polských dějin:


  • 6. století n.l. usídlení slovanských kmenů – Vislané (Krakov), Polané (Hnězdno)
  • 10. století n.l. sjednocení slovanských kmenů Polanů v oblasti Hnězdna pod nadvládou dynastie Piastovců s knížetem Měškem, který po sňatku s dcerou českého knížete Doubravkou přijal křesťanství a připojil tak své nově vznikající polské království ke křesťanské Evropě
  • 1025 Boleslav Chrabrý korunován prvním polským králem, pokračuje ve šlépějích svého otce Měška sjednocováním území
  • 1138 umírá Boleslav III. Křivoústý, stát zmítaný mocenskými spory se rozpadá na drobnější státečky
  • 1289–1305 období vlády Přemyslovců – Václav II. ovládl Krakovsko a vytvořil s Polskem personální unii, po jeho smrti 1300 přebírá vládu syn Václav III., ten je ale již roku 1306 na cestě do Polska zavražděn, neoficiálně přebírá vládu Vladislav Lokýtek
  • 1320 korunovace Piastovce Vladislava I. Lokýtka (diplomatickým jednáním Karla IV. se Jan Lucemburský vzdává titulu výhodnou výměnou za Slezsko), Vladislav dokončuje znovusjednocení polského státu
  • 1330–1370 vláda jednoho z nejvýznamnějších panovníků Polska – Kazimíra III. Velikého, velký rozkvět (1364 zakládá univerzitu v Krakově), období velké židovské imigrace
  • 1385 na ochranu před německými rytíři uzavřen sňatek litevského knížete Jagella s mladičkou polskou královnou Jadwigou – vznik polsko-litevské unie, počátek slavné dynastie Jagellonců
  • pol. 15. st. – 16. st. velké územní zisky (od Baltského po Černé moře, na východ až 150 km od Moskvy), rozkvět vzdělanosti, hospodářský růst, nevídaná náboženská tolerance (židovské, protestantské obyvatelstvo a další náboženské minority)
  • 17. století ve znamení válek proti osmanské říši (konečným triumfem porážka Turků u Vídně 1683 za vlády Jana II. Sobieského), Rusům a Švédům, kteří nakonec v polovině 18. st. osud země zpečetili
  • 1772 první dělení Polska mezi Rusko, Rakousko, Švédsko a Prusko, ztráta třetiny původního území
  • 1793 mocenské boje mezi polskými rody umožňují vpád Suvorovovy stotisícové ruské armády (Polsko „protektorátním územím“ Ruska), následuje druhé dělení Polska mezi Rusko a Rakousko
  • 1795 třetí dělení Polska – přes pokus o národní povstání proti Rusům dotlačeno Polsko ke třetímu dělení, které ukončuje jeho faktickou existenci
  • 1807 vpád Napoleona, založení Varšavského knížectví, které po Vídeňském kongresu 1815 zaniká a území se navrací Rusku
  • 19. století ve znamení povstání proti útlaku a rolnických rebelií
  • 1918 pád mocností v 1. světové válce umožňuje znovusjednocení Polska (dle hranic z roku 1772), boje o zachování hranice však pokračují několik dalších let (definitivní odražení Ruska 1920 generálem Piłsudkým)
  • 1926 dlouhé období nestabilní vlády a sociálních nejistot ústí v květnový puč Josefa Piłsudského, nástup diktatury – politická i národnostní perzekuce a potlačování demokratických principů a práv
  • 1. září 1939 útok nacistického Německa na Polsko, začátek druhé světové války, během měsíce Polsko poraženo a rozděleno Polsko mezi Německo a Sovětský svaz (pakt Molotov-Ribbentrop)
  • 2. světová válka ve znamení zatýkání a hromadných poprav polského obyvatelstva vyvražděna prakticky celá polská národní elita, podíl na vyvraždění polské inteligence a zejména polské vojenské elity měl i Sovětský svaz (1940 masakr v Katyni), samostatnou kapitolou systematické vyvražďování Židů (holocaust); vznik odbojových a partyzánských skupin vrcholí 1944 Varšavským povstáním, celkové ztráty na životech cca 6 mil.
  • poválečné období na základě spojeneckého ujednání Polsko začleněno do zóny sovětského vlivu, velké přesuny obyvatelstva (odsun německého obyvatelstva, vysídlení 700 tis. Poláků z Ruska a 400 tis. Ukrajinců z Polska)
  • 1947 vítězství komunistů ve zmanipulovaných volbách, získávají absolutní kontrolu v zemi
  • 2. pol. 20. st. násilná kolektivizace zemědělství, perzekuce církve, po Stalinově smrti 1956 masové protesty (krvavě potlačeno, hrozí intervence ze Sovětského svazu), 1968 vpád vojsk Varšavského paktu do Československa, zhoršování hosp. situace v 60. letech vyústí 1970 v dělnické stávky (potlačeny)
  • 1978 papežem Karol Wojtyla (přijal jméno Jan Pavel II.), který se stal ikonou polského protikomunistického boje, 1980 založeno hnutí Solidarita (v čele Lech Wałęsa), které uspíšilo pád komunismu
  • 4. června 1989 1. svobodné volby – zdrcující porážka komunistů, nástup cesty k demokracii, zahájen integrační proces – 1999 vstup do NATO, 2004 vstup do EU

Zobrazeno: 17x

Nechte si posílat novinky na Váš e-mail:

PRO TRAVEL CK, s.r.o.
NAJDETE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
NAJDETE NÁS NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH
ČLENSTVÍ a CERTIFIKÁTY
ČLENSTVÍ a CERTIFIKÁTY
ACCKA ATECR Certifikát CSKS BritAgent E-lerning
POPULÁRNÍ DESTINACE
POPULÁRNÍ DESTINACE
JAZYKOVÉ KURZY
JAZYKOVÉ KURZY