Historie Švýcarska

Nejdůležitější milníky švýcarských dějin:

• po roce 1500 př. n. l. – osídleno území dnešního Švýcarska keltskými kmeny Helvétů (viz dnešní označení „země helvétského kříže“) a Rétů (zřejmě etruského původu)
• 58 př. n. l. – vpád Julia Caesara, území součástí Římské říše, zakládání měst – Genava (Ženeva), Lousanna (Lausanne), Turicum (Curych), Basilea (Basilej), zavedení latiny a později i křesťanství
• 5. století – vpád germánských kmenů (zhroucení římské moci), základy dnešního rozdělení na francouzsky (Burgundové) a německy (Alamanové) mluvící část
• 6. století – oba kmeny součástí mocné Franské říše, r. 843 po smrti Karla Velikého rozpad Franské říše, území „Helvétie“ zůstalo také rozdělené
• 1032 – celé území včleněno do Římsko-německé říše, zpočátku mocenská převaha říšských správců Zähringů (zakladatelé Fribourgu a Bernu), po vymření rodu Zähringů dominance Habsburků
• 1. srpna 1291 – odmítnutí poslušnosti Habsburské nadvládě na louce Rütli (nejslavnější událost švýcarských dějin spojená s mytickou postavou Viléma Tella), setkání zástupců „lesních kantonů“ Uri, Schwyz a Unterwalden, vyhlášení nezávislosti na šlechtických rodech, vytvoření Věčného spolku, položení základů švýcarské konfederace – Confederatio Helvetica (dnešní SPZ „CH“)
• 14. a 15. století – přehlídkou vojenských úspěchů Švýcarů v bojích proti Habsburkům i vévodům burgundským, zvětšování území konfederace (Luzern, Curych, Bern, Zug a Glarus), vzniká tzv. „Spolek osmi“
• 1499 – bitva u Dornachu, odražení vojsk vojska císaře Maxmiliána I. Habsburského, který formálně potvrzuje nezávislost na Svaté říši římské
• 1515 – zastavena vojenská expanze Švýcarska v bitvě u Marignana při snaze o proniknutí do Itálie, konec vize o neporazitelné konfederaci, vyhlášení neutrality, proslulá vojenská udatnost však ztvrzena zřízením švýcarské gardy roku 1506 při svatém stolci papeže v Římě (ta slouží Vatikánu dodnes)
• 16. století – Švýcarsko centrem reformace (nápravy) církve, vůdčími osobnostmi kazatel Ulrich Zwingli v Curychu a vyhoštěný francouzský právník Jan Kalvín v Ženevě, reformace rozpoutává několik občanských válek, pevnost federace však zůstává zachována
• 1798 – Švýcarsko obsazeno Napoleonem, vznik centralizované Helvétské republiky, zrušení kantonů, republika však byla nepopulární, r. 1803 nucen Napoleon obnovil konfederaci (nově již s 19 rovnoprávnými kantony), stále však pod dohledem Francie, po Napoleonově konečné porážce v bitvě u Waterloo v roce 1815 uznána na Vídeňském kongresu věčná neutralita a nedotknutelnost hranic Švýcarska
• 1847 – občanská válka – snaha katolických kantonů o odtrhnutí, protestanty velmi rychle poraženy, následně v roce 1848 vznik nové federalistické ústavy, r. 1874 její další velké rozšíření; federální vláda má v té době na starost obranu, obchod a zákonodárství, všechny ostatní rozhodovací kompetence zůstávají nadále v rukou vlád jednotlivých kantonů
• 19. století – mohutný rozvoj průmyslu a kvalifikované řemeslné výroby (textilie, krajky, hodiny a hodinky, farmaceutické výrobky, čokoláda…), budování silnic a železnice, zpřístupnění alpských oblastí (rozvoj cestovního ruchu), vznik komerčních bank, r. 1850 ve všech kantonech zavedena jednotná měna, švýcarský frank
• 1. světová válka – udržení neutrality, v zemi hledá ochranu řada uprchlíků včetně ruských bolševiků Lenina a Trockého
• 2. světová válka – žádná ze stran neutralitu Švýcarska nenarušila, přestože bylo obklopeno Hitlerovým Německem, Mussoliniho Itálií a proněmeckým vichistickým režimem ve Francii; generál Henry Guisan, vrchní velitel švýcarské armády, provedl rozsáhlou mobilizaci (všechny nejvyšší vojenské představitele nechal shromáždit na louce Rütli, kde se v roce 1291 při slavnostní přísaze zrodilo spříseženstvo, a nechal je znovu přísahat věrnost Konfederaci); švýcarský frank zůstal za války jedinou významnou volně směnitelnou měnou, Spojenci i Němci prodávali Švýcarské národní bance obrovské sumy zlata, dodnes kontroverzním faktem zůstává to, že značná část německého zlata byla ukořistěna v okupovaných zemích (často ukradena obětem holocaustu), země však přijala i statisíce uprchlíků včetně asi 26 tisíc Židů, banky zřizují anonymní účty pro německé Židy, ale poskytují i úvěry Němcům na nákup zbraní, Švýcarsko neutrální půdou pro schůzky obou znepřátelených stran
• po válce – Švýcarsko v mezinárodních vztazích respektovanou zemí, usídlení mnoha mezinárodních organizací včetně OSN, paradoxně přísně neutrální Švýcarsko není členem téměř žádné z těchto organizací, díky neúčasti ve válečných konfliktech náskok komerčního, finančního, pojišťovacího a průmyslového centra, dnes patří mezi nejbohatší státy světa, r. 1963 se připojeno k Radě Evropy
• současnost – zmírnění izolace a pomalý ústup od neutrality, r. 2002 vstup Švýcarska do OSN, r. 2005 přistoupení k Schengenské dohodě, r. 2008 zrušeny hraniční kontroly v zemi, o vstupu do EU se zatím neuvažuje

Zobrazeno: 2384x