Langoš

Langoš je nepravidelná placka z kynutého těsta, smažená v rozpáleném oleji. Název langoš (maďarsky lángos) pochází z maďarského slova láng, tedy plamen, a odkazuje na fakt, že tyto placky se původně připravovaly v peci hned za dvířky, blízko k plamenům. Až teprve v době, kdy z domů pece zmizely, se začaly smažit.

Langoše se připravovaly původně jen ve dny, kdy se pekl chléb. Jedná se totiž o zbytky těsta, které zůstalo nepoužité na dně díže. Tomu odpovídá i jejich složení, kdy originální recept obsahoval jen vodu, mouku, kvasnice, cukr a sůl. Původní ingredience byly později doplněny ještě bramborami, přičemž vodu dnes často nahrazuje mléko. V mnoho současných receptech však můžete nalézt i jogurt, zakysanou smetanu, vajíčka, a dokonce i česnek.

Příprava langoše je velmi jednoduchá. Dobře uhnětené těsto se nechá alespoň půl hodiny kynout v teple a poté se z něj vytvoří menší bochánky či kolečka, které se nechají ještě deset minut odpočívat. Kousky těsta se pak vytáhnou do stran a vzniklá placka se po obou stranách osmaží v rozpáleném oleji.

Podobné placky lze najít v lidských dějinách po celém světě – panis u Římanů, mekitsu u Bulharů, lalagiu u Řeků, ale připravovali je i američtí indiáni a byzantská říše je znala ve sladké podobě, zatímco obyvatelé Osmanské říše je konzumovali jak sladké, tak slané. Po Evropě, především do Rumunska, Podkarpatské Rusi, Srbska a na Slovensko se však langoše rozšířily díky rakousko-uherské monarchii právě z Maďarska.

Zatímco původně se langoše podávaly pouze ke snídani v den pečení chleba a servírovaly se naslano se smetanovým sýrem, dnes je možné je na různých slavnostech zakoupit v kteroukoli denní dobu s česnekem, strouhaným sýrem, zakyslou smetanou, kečupem, tatarkou, šunkou, ale i s marmeládou, povidly, oslazeným bílkovým sněhem či s jablkovým pyré jako levné a rychle jídlo do ruky.

Zobrazeno: 2236x