Abbaye Saint-Philibert - Francie, Tournus

V 9. století vyhnali Normani mnichy z kláštera zasvěceného svatému Philibertovi na ostrově Île de Noirmoutier na západě Francie. Ti s ostatky zakladatele doputovali až do údolí řeky Saôny na východě země, kde se roku 875 usadili. O dvaašedesát let později však byli nuceni opět změnit své sídlo, tentokrát kvůli nájezdům Maďarů.

V 10. století byl na tomto místě založen klášter nový, který prošel až do 12. století několika přestavbami. Dnes tu lze obdivovat pozůstatky opevněného opatského kostela ze světle růžového kamene, který patří k nejstarším zachovaným památkám v Burgundsku a zároveň je považovaný za jednu z nejvýznamnějších raně románských staveb ve střední Evropě. Např. prvek dvou věží v průčelí kostela je tu patrně poprvé použit v burgundské architektuře.

Z opevněného kláštera se dochovaly dva páry kulatých vstupních věží, které dříve sloužily jako brány.

Interiér trojlodního kostela s příčnou lodí a chórem s prstencem kaplí překvapí svou velikostí, světlostí, ale i výškou. Klenba s dokonalými kruhovými oblouky, podepíraná relativně úzkými sloupy, se vznáší ve výšce osmnácti metrů.

Obdivovat tu lze středověkou mozaiku na podlaze, objevenou až ve 20. století, na níž jsou vyobrazeny fáze měsíce a znamení zvěrokruhu. Unikátní je i tzv. Hnědá Madona z cedrového dřeva, datovaná na počátek 12. století.

Ke kostelu přiléhá i rajský dvůr se zbytky křížové chodby, kapitulní síň a refektář.

Nejstarší dochovanou částí celého komplexu je krypta, v níž je uchován sarkofág s ostatky svatého Valeriána. Původně se jednalo o kruhovou místnost, později přestavěnou na obdélníkovém půdorysu, která je rozdělená dvěma řadami štíhlých sloupů. Vidět tu lze i starou studnu, která sloužila jako zdroj vody v dobách obléhání, a stěny zdobí freska z 12. století, vyobrazující Pannu Marii s dítětem a Ježíše Krista na trůnu.