Agde - Francie, Agde

V oblasti vytvořené sopečnou činností založili první město kolem roku 560 př. n. l. Řekové. Vybrali si pro ně ústí řeky Hérault do Středozemního moře a nazvali jej Agathé Tyché, tedy Šťastná náhoda. Právě z jejich doby pochází nejslavnější místní archeologický nález bronzové sochy Mladíka z Agde.

V roce 49 př. n. l. obsadili území Římané, kteří město připojili ke své kolonii Gallia Narbonensis.

Již v 6. století tu pak bylo založeno biskupství, ale následoval úpadek, který skončil až v době království Kapetovců, kdy ve městě vznikly loděnice, solivary a prosperovalo i rybářství. K největšímu rozvoji však došlo až po roce 1684, kdy byl dokončen Canal du Midi.

Velký zlom pro město s necelými třiceti tisíci obyvateli představoval rok 1961. Tehdy tu byl totiž otevřen první kemp, z nějž později vzniklo** turistické středisko Cap d´Agde**, které dnes přestavuje zásadní ekonomický zdroj.

K největším lákadlům Agde patří opevněná karolínská katedrála svatého Štěpána a Musée Agathois, zabývající se místní historií.

Agde však sehrálo důležitou roli i v českých dějinách. Po obsazení německou armádou se rozhodlo opustit zemi množství občanů, kteří se nemohli smířit s danou situací a chtěli za vlast bojovat. 2. října 1935 tak byla v Paříži podepsaná dohoda o obnově Československé armády ve Francii a jako výcvikové středisko pro její příslušníky byl určen bývalý tábor španělských uprchlíků po občanské válce na okraji Agde.

Právě tady byla z dvanácti tisíc dobrovolníků 15. ledna 1940 založena první československá divize ve Francii. Poté, co bylo podepsáno příměří, se skoro pět tisíc z nich přesunulo z přístavu Sète do Spojeného království. Ti, kteří zůstali, byli zařazení do pracovní zahraniční jednotky či se podíleli na domácím odboji.