Auschwitz-Birkenau - Polsko, Osvětim

Koncentrační tábory se v Německu začaly stavět už v roce 1933 a po začátku druhé světové války vznikaly i na území Němci obsazených zemí. V první polovině roku 1940 byl jeden založen na okraji města Osvětim a pojmenovaný byl podle německého názvu této obce Auschwitz. Zpočátku se nelišil od jiných koncentračních táborů, ale v roce 1942 využili Němci jeho polohu ve středu jimi ovládané Evropy, a mohl tak sloužit jako ideální dopravní uzel. Proto branami tohoto tábora prošlo více než jeden a půl milionu lidí, které po příjezdu lékaři tvrdě selektovali. Nemocní, staří lidé, těhotné ženy a děti byli ihned odesláni do vyhlazovacích zařízení, takže ani nebyli zavedeni do centrální evidence, a není tak možné zjistit jejich celkový počet.

Kapacita prvního tábora však brzy přestala stačit a bylo postaveno několik dalších pobočných táborů. Nejrozsáhlejší z nich vznikl v nedaleké vsi Březinka, a proto bývá označován jako Auschwitz II-Birkenau. Právě tady se nacházel největší systém plynových komor v Evropě, v němž mohlo v jednu chvíli působením Cyklonu B zahynout i několik tisíc lidí. Na ploše 175 hektarů stálo asi 300 budov, v nichž bylo naráz umístěno až 10 tisíc vězňů. Množství z nich zahynulo i následkem hladu, žízně, těžké práce, trestů či děsivých hygienických podmínek.

Už několik měsíců poté, co 27. ledna 1945 Rudá armáda tábor osvobodila, přišli přeživší vězni s myšlenkou vytvoření Památníku obětí tábora. První expozice byla otevřena 14. června 1947 a o čtrnáct dnů později rozhodl polský parlament o zachování prostoru pro budoucí generace. Prohlédnout si tu tak lze část budov tábora, mezi nimi i vězeňské baráky, vyhlazovací komory, strážnice, velitelství, ale i latríny a umývárny. Muzeum vlastní také osobní předměty vězňů, ať už se jedná o fotografie, přes sto tisíc bot, 3 800 kufrů, ale i dvě tuny vlasů.