Banqueting House - Anglie, Londýn

Dějiny Banqueting House

Banqueting House stojí na místě původně vlastněném arcibiskupy z Yorku, kteří zde ve 14. století postavili dům nazvaný York Place. Ten byl později i sídlem Thomase Wolseyho a oblíbeným výletním místem krále Jindřicha VIII. Kolem roku 1520 se vztahy mezi Thomasem a králem zhoršily, což vyústilo v zabavení majetku včetně York Place. Jindřich VIII. přejmenoval York Place na Whitehall a používal ho jako svou královskou rezidenci. Později se zde dokonce oženil s Anne Boleynovou. U paláce nechal vystavět budovy pro zábavu včetně tenisových kurtů a dvoru pro turnaje. Dvě nádherné vstupní brány – King Street Gate a Holbein Gate umožňovali dvořanům, aby se dostali od parku St. James´s Park do paláce aniž by museli projít veřejným prostranstvím. V době Jindřichovy smrti byl palác největším královským palácem v Evropě.

Whitehall Palace měl spoustu společenských místností pro konání zábav včetně velké haly a kaple. Na nynějším místě Banqueting House byla v roce 1581 postavena dočasná stavba banketního domu pro pořádání zábav. V roce 1606 byl tento dočasný dům nahrazen trvalou stavbou z cihel a kamene. Stavba byla dokončena o tři roky později a byla používána speciálně pro nový typ dvorní zábavy – masky. Masky bylo extravagantní divadlo, které kombinovalo poezii, tanec, hudbu a zpěv. Bylo doprovázeno speciálními efekty a nápaditými kulisami. Masky se konaly zejména během zimních večerů a byly osvětleny pochodněmi a barevnými lampami. 12.1. 1619 stavba vyhořela, ale James I se rozhodl stavbu ihned obnovit. Architektem byl Inigo Jones, který stavbu dokončil roku 1622.

Čím Banqueting House vyniká

Od března 1636 zdobí stropy Banqueting House malby Petra Paula Rubense, jednoho z největších malířů historie, mistra barokního stylu. Práci na nich mu zadal Karel I. Rozsáhlé panely jsou velké až 13×3 metry. Mezi devíti malbami dominuje prostřední oslava krále Karla I., jedním z motivů je i symbolické spojení Anglie a Skotska. Malíř byl po vyhotovení díla povýšen králem do rytířského stavu. Poté, co byly panely s malbami nainstalovány, Banqueting House přestal být využíván pro divadelní představení masek. Hlavním důvodem byla obava z ohně a kouřících pochodní, které by mohly malby poškodit.

Banqueting House je známý také jako místo popravy krále Karla I. 30. 1. 1649 vystoupil král oknem v prvním patře z Banqueting House na lešení přistavěném k budově, kde byl popraven za vlastizradu. Po jeho smrti zůstal Whitehall Palace několik let opuštěný. Až roku 1654 převzal palác Oliver Cromwell, který se stal novou hlavou státu jako Lord Protektor. Po jeho smrti o čtyři roky později pak palác zůstal prázdný až do roku 1660, kdy byla obnovena monarchie a palác se vrátil novému králi Karlu II. Posledním králem, který na Whitehall Palace žil byl James II (vládl v letech 1685–1688). V roce 1698 oheň zničil téměř celý palác – kromě Banqueting House a brány Whitehall a Holbein. Až do roku 1890 pak Banqueting house sloužil jako kaple. Od roku 1893 umožnila královna Viktorie využívat Banqueting house jako muzeum, které zde bylo až do roku 1962.

Banqueting House je dnes národní kulturní památkou. V domě můžete dnes obdivovat Rubensovy malby, architekturu Inigo Jonese, „pijácké doupě“ Jamese I a jeho přátel nebo si připomenout místo popravy krále Karla I. Vstupné pro dospělé činí zhruba 7 liber, děti do 16 let jsou zdarma. Otevřeno je až na výjimky každý den.

Banqueting House se nachází na rohu Horse Guards Avenue a Whitehall. Nejbližší stanice metra Westminster, Embankment nebo Charing Cross.