Basilica di San Marco - Itálie, Benátky
Základní informace
Basilica di San Marco je benátská bazilika z 11. století na náměstí Piazza San Marco, která jedinečným způsobem spojuje byzantskou a románskou architekturu. Nejcennější v interiéru je komplex mozaik z 12.-15.století, který je nejrozsáhlejší na světě.
Roku 832 byl na místě dnešní katedrály Benátek vysvěcen kostel, který vznikl podle předlohy Chrámu dvanácti apoštolů v Konstantinopoli a byl určen pro ostatky svatého Marka. Zakladatelé města je čtyři roky před tím přivezli z Alexandrie, což ukazuje i mozaika nad dveřmi v levé části portálu. Kostel však roku 976 vyhořel a vystřídala jej nová stavba, která ale už v roce 1094 uvolnila místo pro větší baziliku odrážející moc a bohatství rychle rostoucí republiky. Jednalo se vlastně o soukromou dóžecí kapli, v níž se odehrávaly státní ceremonie, provolávání slávy novému panovníkovi, udělování požehnání dóžetem a další významné události města. Kostel až do roku 1807, kdy byl povýšen na katedrálu, symbolizoval politickou moc.
Monumentální trojlodní bazilice na půdorysu řeckého kříže dominuje pět mohutných kopulí v orientálním stylu. Průčelí zdobí pět hlavních vchodů, nad nimiž se nachází reliéfy, znázorňující např. měsíce a roční období či benátská řemesla, a slavné čtyřspřeží. Jeho originál, který vznikl v Římě, je dnes uchován uvnitř katedrály a venku je nahrazen bronzovou kopií.
Interiér kostela s rozměry 76,5×62,6 metru je potemnělý, ale ukrývá množství pokladů, které sem benátská dóžata postupně přidávala jako svoje trofeje z cest. Obdivovat lze i mozaiky na zdech a na podlaze o celkové ploše 4 000 m², z nichž nejstarší vznikla ve 12. století. O století mladší mozaika zdobí i centrální 28,28 metrů vysokou kupoli Nanebevzetí. Znázorňuje Krista ve slávě a lze na ní vidět vliv byzantského umění.
Místní klenotnice se pyšní oslnivou sbírkou kalichů, relikvií a svícnů, které z větší části byly přivezeny z Konstantinopole, kterou Benátčané vyplenili roku 1204. Ve stejném městě vznikl roku 976 i oltářní obraz Pala d´Oro, který později přepracovali byzantští a benátští zlatníci.