Basilica di San Pietro in Vaticano - Vatikán

Historie baziliky sv. Petra

Roku 64 n. l. zemřelo v nedalekém cirku po krutém mučení množství křesťanů, kteří byli obviněni z vypálení Říma. Mezi nimi byl i jeden z dvanácti apoštolů a pozdější svatý Petr, který našel místo svého posledního odpočinku na severovýchodním srázu vatikánského pahorku. Jeho hrob se brzy stal poutním místem a ve 4. století kolem něj vyrostla bazilika, která byla po staletí přestavovaná a rozšiřovaná.

Svou dnešní podobu začala získávat roku 1505 dle plánů Donata Bramante, které ale postupně změnili Raffael Santi, Michelangelo Buonarroti, Carlo Maderno a Gian Lorenzo Bernini. Vysvěcená byla až 28. listopadu 1629 papežem Urbanem VIII. Mohutnou kupoli navrhl Michelangelo r. 1546 po vzoru florentského dómu. Kopule je přístupná veřejnosti a z jejího vrcholu se otevírá nádherný výhled na náměstí sv. Petra a celý Řím.

Až do roku 1990 zůstala tato bazilika největším kostelem na světě. Její rozměry jsou ohromující: výška 133,3 metry, délka 211,5 metrů, v nejširším místě měří 186 m, průměr kopule je 58,9 metrů a její váha je 14 000 tun.

Co si mohou návštěvníci prohlédnout

Z náměstí svatého Petra sem vede pět vstupních bran, z nichž skrze tu zcela vlevo, zvanou Porta della Morta, se přináší rakve zesnulých papežů, a ta nejvíc vpravo, Porta Santi, je otevřena pouze, když je vyhlášený Svatý rok.

Nepřehlédnutelná je i balustráda se třinácti sochami ztvárňujícími Ježíše Krista, svatého Jana Křtitele a jedenáct apoštolů.

V interiéru baziliky, do níž se vejde až šedesát tisíc věřících, je možné si prohlédnout Michelangelovu Pietu z roku 1492, skoro třicet metrů vysoký baldachýn nad hrobem svatého Petra, jehož autorem je Gian Lorenzo Bernini, bronzovou schránku na trůn svatého Petra od stejného autora či sedící bronzovou sochu tohoto svatého, držícího v ruce klíč od nebe ze 13. století od Arnolfa de Cambio.

Na podlaze střední lodi jsou vyznačena čísla a bronzové nápisy označující délku katolických chrámů v různých zemích (mj. je zde vyznačen i pražský chrám sv. Víta s délkou 124 m).

Rada od nás: Byla by škoda nevyužít možnosti výstupu do lucerny kopule či na střešní terasu. Cesta tam však není vhodná pro kardiaky a lidi trpící klaustrofobií.