Blois - Francie

Samotné město nabízí svým návštěvníkům mnoho památek. Za pozornost stojí např. Cathédrale Saint-Louis ze 17. století, přestavěná z gotického kostela poté, co byl roku 1678 zničen hurikánem, Biskupský palác, v němž dnes našla své sídlo radnice, či Maison des Acrobates, zdobený postavami ze středověkých komedií. Nikdo by neměl opomenout ani krytou gotickou spojovací chodbu nad uličkou Rue Pierre de Blois či soukromé paláce na Rue des Juifs.

Většina návštěvníků Blois sem však míří kvůli nádhernému zámku, v němž se mísí architektonické styly od 13. do 19. století. Jeho základem byla tvrz, postavená na obranu před Vikingy. Její nejstarší dochované části pocházejí ze 13. století. Patří k nim ohromná gotická věž a největší a nejzachovalejší gotická síň ve Francii Salle des États generaux.

Roku 1391 Blois koupil bratr tehdejšího krále Karla VI. a jako součást rodinného dědictví si jej král Ludvík XII. zvolil jako oficiální královský dvůr a přestavěl jej v okázalý goticko-renesanční palác. Sochu tohoto panovníka lze vidět nad hlavní branou. V ním vystavěném křídle dnes sídlí muzeum umění archeologie.

Další velké změny tu v 16. století provedl František I. Mezi nejvýraznější prvky jeho epochy patří velkolepé otevřené spirálové schodiště v osmiboké věži.

V Blois mělo své oficiální sídlo sedm francouzských králů a deset královen, až do doby, než Jindřich IV. přestěhoval roku 1598 svůj dvůr do Paříže. Další změnu zde provedl Gaston Orleánský, který přizval francouzského architekta Françoia Mansarta, aby vytvořil další, tentokrát klasicistní křídlo. Po Gastonově smrti však zámek sto třicet let chátral.

Palác v Blois se stal dějištěm mnoha významných dějinných i kulturních událostí. Zemřela tu Marie Medicejská, narodil se zde budoucí král Francie Ludvík XII., roku 1588 tady byl na příkaz krále Jindřicha III. ubodán stráží v králově komnatě katolický vévoda de Guise a devět let tu pobýval Niccolò Machiavelli.