Boka Kotorská - Černá Hora

Boka Kotorská leží na jihozápadě Černé Hory a skládá se ze čtyř menších zálivů: Hercegovského, Risanského, Kotorského a Tivatského. 28 km dlouhý záliv, jehož pobřeží dosahuje délky 107,3 km, se zařezává do masivu Dinárských hor a připomíná severské fjordy. Není však ledovcového původu, ale vytvořila jej dnes již zmizelá řeka Bokelj, která sem stékala z nejvyšších míst pohoří Orjen.

Nejužší místo zálivu dosahuje šířky pouze 350 metrů a je pojmenováno Verige neboli řetězy. Právě zde totiž místní obyvatelé po děsivém útoku pirátů roku 1624 natáhli z jedné strany úžiny na druhou řetězy, které zabránily, aby nepřátelské lodě vpluly do úžiny. Dnes na tomto místě funguje trajekt, který spojuje města Kamenari a Lepetane.

Pobřeží Boky Kotorské bylo osídleno již v antice a zůstalo vyhledávaným sídlem i během středověku, o čemž svědčí dobře zachovalá středověká města Tivat, Perast, Prčan, Herceg-Novi, Risan či Kotor, podle nějž celá zátoka dostala název. V tomto starobylém městě, zapsaném roku 1979 na seznam světového dědictví UNESCO, se dokonce dochoval neporušený systém městského opevnění.

Na břehu zálivu lze navštívit i jednu z nejkrásnějších středověkých staveb ve Středomoří, románskou katedrálu svatého Tripuna. K ní se váže pověst o námořnících, kteří převáželi tělo tohoto světce. Když je zastihla na otevřeném moři bouřka, vjeli se schovat do klidných vod zálivu. Poté ovšem netušili, jak odtud vyplout, a tak jim místní nabídli, že tu mohou Tripunovy ostatky nechat, že je budou uctívat ve vší slávě.

Svůj historický věhlas získala Boka Kotorská v roce 1918, kdy tu proběhla vzpoura proti Rakousku-Uhersku. Začala první únorový den na křižníku Sankt Georg, k němuž se záhy přidalo skoro čtyři tisíce námořníků. Brzy však byla revolta potlačena a její účastníci potrestáni – osm set námořníků skončilo v těžkém žaláři a její čtyři vůdcové, včetně českého sociálního demokrata Františka Raše, byli popraveni.

I po pádu rakousko-uherské monarchie však byla Československá republika s Bokou Kotorskou spojena, neboť tu byl přístav jejích námořních lodí.

Rada: Plánujete-li výlet na Boku Kotorskou, dobře se připravte na klimatické podmínky. Přestože toto území patří k nejdeštivějším v Evropě, v srpnu převažuje velké sucho, které způsobuje lesní požáry. Naopak v listopadu přichází bouřky, které průměr spadlé vody zásadně zvyšují.