Budapešť - Maďarsko

Deváté největší město Evropské unie s rozlohou 525 km² a skoro 1,8 miliony obyvatel navštíví každý rok přes šest milionů turistů. Ty sem láká bezpočet historických památek, zařazených na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, odrážejících zlaté časy Rakousko-Uherské monarchie. Přijíždějí sem však i za neopakovatelnou atmosférou správního centra Pešťské župy a v neposlední řadě i za kulinářskými specialitami. Vždyť kdo by odolal pikantním klobásám či úžasnému maďarskému vínu? Budapešť své návštěvníky láká také rozmanitými lázněmi využívajícími místních termálních pramenů.

Těch si všimli už Keltové, kteří se zde usadili v 1. století př. n. l. Jejich blahodárných účinků využívali i Římané, již si tu roku 89 n. l. postavili vojenskou základnu Aquincum, v níž v dobách její největší slávy žilo dvacet tisíc obyvatel. Ti tady také poprvé překlenuli Dunaj dřevěným mostem, aby se mohli snáze dostat do osady na druhém břehu zvané Contra Aquincum.

Po odchodu Římanů následovalo období stěhování národů, kdy dnešní Budapeští prošlo nespočet různých kmenů. Natrvalo se tu usadili až v 10. století Maďaři pod vedením knížete Arpáda, díky nimž začal vzkvétat jak Budín, tak i vedlejší Pešť.

Rozvoj tohoto území ukončila roku 1526 bitva u Moháče, po níž většinu Uher ovládli Turci a Budín i jeho okolí ztratilo na významu. Habsburkové získali toto město zpět až po šestitýdenním obléhání roku 1686 a slávu a lesk Budínu vrátili i přenesením sem hlavních uherských úřadů, které posledních sto padesát let sídlily v Bratislavě.

Budapešť, tak jak ji známe dnes, vznikla 1. ledna 1873 sloučením tří samostatných osad: Budína, Pešti a Starého Budína. I proto lze v této „krásce na Dunaji“ obdivovat rozmanitost nejen architektonickou, ale i přírodní. Řeka ji totiž rozděluje na dvě odlišné části – zatímco levý břeh je rovinatý, na pravém se zvedá kopcovitá krajina.

Rada: Při prohlídce Budapešti si nezapomeňte vyhradit dostatek času na návštěvu některých z mnoha termálních lázní. Za jedny z největších a nejkrásnějších v Evropě jsou považovány neobarokní lázně Széchenyi na konce Andrássyho třídy.