Chrám Vasila Blaženého - Rusko

Za svůj vznik chrám vděčí caru Ivanu Hroznému, který dal k jeho stavbě příkaz po dobytí Kazaně během války proti tatarským chanátům na hranici státu.

Roku 1555 tak začal v jihovýchodní části moskevského Rudého náměstí vznikat komplex osmi kostelů umístěných kolem centrálního chrámu Ochrany Boží Matky, přičemž každý z nich symbolizoval jeden den z bojů o Kazaň. Přestože chrám na první pohled vypadá jako zcela nesourodá směs, má jeho uspořádání přesnou logiku, řád a strukturu. Jeho základ tvoří velký kříž, na jehož ramenech vyrostly velké kaple s velkými kupolemi. Šikmo přes něj je pak položen kříž menší, jehož konce zdobí malé kaple s malými kupolemi.

Kostel však nikdy nesloužil k pravidelným bohoslužbám, ale mše se tu sloužily v jednotlivých kaplích pouze v den svátku svatého, jemuž byly zasvěceny.

Nejasnosti panují o architektovi chrámu. Za jeho autora bývá považován Postnik Jakovlev, ovšem jiné zdroje připisují spoluautorství Ivanu Bačkovi. Dle legendy byl car novým kostelem nadšen. Když však na otázku, zda je v silách autora/ů vytvořit ještě něco krásnějšího, neprozřetelně odpověděl/i, že ano, car ho/je nechal oslepit, aby chrám nezískal konkurenci.

Stavba byla ukončena roku 1560, ale o necelých třicet let později se rozrostla o kapli Vasila Blaženého, umístěnou nad hrobem tohoto svatého, a roku 1670 o zvonici. V 18. století k ní byly dostavěny přístavky a původní zlacené zdobení hlav věží získalo různorodý design.

Během staletí své existence musel kostel čelit mnoha nebezpečím. Jedno z největších představoval Napoleon Bonaparte, který si v něm ustájil své koně, aby demonstroval vítězství Francie nad Ruskem. Když pak z Ruska odcházel, rozhodl se chrám zničit. V té chvíli však přišel zázrak v podobě silného deště, který uhasil již zapálené rozbušky.

Roku 1928 byl chrám v rámci programu státního ateismu zkonfiskován a o rok později zcela uzavřen. Veřejnost jej směla znovu navštívit až roku 1990, kdy byl také spolu s Kremlem a Rudým náměstím zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.