Circo Massimo - Itálie, Řím
Základní informace
Circus Maximus, italsky Circo Massimo, nazývaný někdy v češtině i Velký cirk, bylo největší závodiště římského světa, jehož pozůstatky dnes můžeme vidět na jižním okraji historického jádra Říma.
Dle tradice založil areál pro závody a festivaly mezi Palatinem a Aventinem první etruský král Říma Tarquinius Priscus v 5. století př. n. l. Během doby byla jeho podoba několikrát změněna a poslední velkou přestavbu tu provedl ve 2. století př. n. l. císař Trajánus. I později však tento komplex prošel několika změnami a rekonstrukcemi. Za své největší slávy měřil na délku 621 metrů, na šířku 118 metrů a vešlo se do něj až tři sta tisíc diváků.
Na straně k Palatinu bylo jeho stupňovité hlediště zakončeno prostornou císařskou tribunou, kterou roku 10 př. n. l. nechal přistavět císař Augustus. Centrum závodiště tvořila podélná tři metry vysoká zeď, zvaná spina, kolem níž se závodníci otáčeli. Na ní bylo původně umístěno sedm velkých předmětů vejcovitého tvaru, které sloužily k počítání odjetých kol. Roku 30 př. n. l. byly navíc doplněny o sedm bronzových delfínů.
V době vlády císaře Augusta sem přibyl i egyptský obelisk faraona Ramsesse II., ke kterému císař Konstantin II. přidal roku 357 další obelisk z doby faraona Thutmose II. Oba po dlouhou dobu zapomenuté sloupy byly znovu objeveny při vykopávkách roku 1588 a papež Sixtus V. jim určil nová místa na Piazza del Popolo a před Lateránskou bazilikou, kde je můžeme vidět dodnes.
Závody vozatajů se na Cirku Maximu pravidelně konaly i přes protesty církve až do 5. století a historické prameny ukazují, že naposledy se tu závodilo až roku 549 za vlády gótského krále Totily. Poté však celý areál začal chátrat, mramorové prvky byly použity jako dekorace nových staveb a prostor se začal postupně zavážet. Dnes už tento obrovský cirk připomíná jen podlouhlé travnaté prostranství na úpatí Palatinu.