Einsiedeln - Švýcarsko

Historie kláštera sahá až do roku 835, kdy si toto místo zvolil za své útočiště zbožný mnich Meinrad a postavil si tu poustevnu. Podle tohoto činu později dostalo své jméno celé městečko, výraz „Einsiedelei“ totiž v němčině znamená „poustevna“. O století později, v roce 934, začali na místě světcovy poustevny budovat svůj klášter benediktýni a když byla stavba dokončena, byl do kláštera povolán kostnický biskup, aby jej vysvětil. Podle legendy měl však v noci vidění, ve kterém k němu sestoupil sám Ježíš Kristus a sdělil mu, že klášter je již posvěcen samotným bohem. Církev toto vidění prohlásila za zázrak a do kláštera se záhy začaly sjíždět davy poutníků, celý komplex se rychle rozvíjel a postupně získával značný věhlas.

V běhu dalších staletí byl klášterní areál několikrát zničen požáry a následně přestavěn. Jeho dnešní podoba pochází z barokní přestavby z let 1704 – 1735, za níž stojí jeden z hlavních představitelů tzv. vorarlberského baroka Kaspar Moosbrugger, který v klášteře žil jako řeholník.

Nejdůležitějším místem celého komplexu je impozantní Opatský kostel se dvěma věžemi s úchvatným bohatě zdobeným barokním interiérem. Autory nádherných fresek, nástěnných maleb a štukatur byli bavorští bratři Asamové, kteří působili také v českých zemích. Malá kaple uvnitř kostela obložená mramorem ukrývá největší svátost celého kláštera, sošku Černé Madony s Ježíškem z 15. století. Právě této sošce se dodnes přicházejí poklonit poutníci a každé odpoledne o půl páté jí průvod mnichů zpívá Zdrávas, královno.

Poutníci přicházejí do Einsiedelnu během celého roku. Nejvíce se jich tu však objevuje na svátek Černé madony každý rok v červenci a také na zářijové výročí zázraku spojeného s vysvěcením kláštera. O těchto dvou významných svátcích se v klášteře konají četné bohoslužby a městečkem prochází okázalé procesí. Každoročně před Vánoci se na prostranství před kostelem konají adventní trhy, které patří k největším a nejkrásnějším v celém Švýcarsku.