Fabryka Schindlera - Polsko, Kraków

Název továrny je spojen s kontroverzním podnikatelem Oscarem Schindlerem. Ten se narodil roku 1908 v německé rodině ve Svitavách. Roku 1935 se stal členem SdP a pracoval pro německou rozvědku a po okupaci Československa vstoupil do NSDAP. Během protektorátu se snažil vytěžit maximum ze svého árijského původu, a tak získal mimo jiné i krakovskou továrnu na smaltované výrobky. Tu přeměnil na továrnu na munici, čímž vytvořil a zajistil pracovní místa pro mnoho židovských zaměstnanců.

Po likvidaci krakovského ghetta roku 1943 a odvedení jeho obyvatel do koncentračního tábora, zorganizoval přesun více než 600 židovských dělníků do pobočného tábora u své továrny, kde jim zajistil relativní bezpečí a zabránil jejich deportaci. On sám byl dvakrát zadržen za rozkrádání a černý obchod, ale v obou případech vyvázl bez důsledků.

Když se blížila východní fronta, přestěhoval výrobu do objektu bývalé textilní továrny v moravském Brněnci, kde až do osvobození Rudou armádou v květnu 1945 pracovalo 1200 židovských vězňů. Zaměstnanci poté dali jemu i jeho ženě Emilii dopis, ozřejmující jejich pomoc a humánní chování během válečných let. Právě ten jim zajistil bezpečnou cestu do Kostnice a poté do Mnichova. Později se Oscar Schindler snažil vést farmu v Argentině, ale po neúspěchu se vrátil do Německa, kde roku 1974 zemřel.

Jeho továrna v Krakově byla dva roky po skončení války znárodněna a firma, která v ní sídlila, zanechala architektonickou podobu z doby Schindlerova vlastnictví. Právě on totiž továrnu znatelně rozšířil a za jeho éry tu vznikla mzdová účtárna, ordinace lékaře, zubařská ambulance, kuchyně, kavárna, ale i dílna, sklady vzorků či stáj pro koně a garáže. V roce 2007 se bývalá administrativní budova přeměnila na Historické muzeum města Krakova a jeho obyvatel během nacismu a ve výrobní hale našlo místo Muzeum moderního umění.