Fontaine-de-Vaucluse - Francie

Název vesnice je odvozen od tůně, který tu vytvořil pramen, tryskající z hlubin u úpatí soutěsky, obklopené skalami vysokými až 230 metrů. Pramen, jejž dle vědců zásobuje podzemní řeka, sbírající vodu z celého vápencového údolí, je považován za jeden nejsilnějších na celém světě. Každou sekundu tu vyvěrá až 90 000 litrů vody o stabilní teplotě 12 až 13 °C. Energii z pramene využívá místní papírna Moulin à Papier Vallis Clausa, která pracuje s technologiemi z 15. století.

Voda naplnila propast, kterou vytvořila zřícená jeskyně, a tak vznikla hluboká tmavě zelená tůň Fontaine-de-Vaucluse, přičemž slovo fontaine označuje pramen a výraz Vaucluse vznikl z latinského vallis clause, tedy uzavřené údolí. Přestože hloubku propasti zkoumalo množství potápěčů, mezi něž patřil např. i Jacques-Yves Cousteau, a na měření byla vyslána i robotická ponorka, nikdy nebylo dosaženo dna. Ví se jen, že tůň je hluboká více než 300 metrů.

Právě u tohoto jezírka složil mnoho svých sonetů milované Lauře italský renesanční básník Petrarca. Ve vesničce Fontaine-de-Vaucluse totiž žil a pracoval 16 let poté, co opustil rušný život na avignonském dvoře. V místě, kde sepsal svou sbírku Canzoniere, dnes stojí muzeum, věnované jeho životu a tvorbě. Najít tu lze básníkovy litografie a akvarely, ale i různá vydání jeho sbírek. Další populární muzeum je věnované francouzskému odboji během druhé světové války. Více než 10 000 exponátů je rozděleno do tří oddělení. První se věnuje životu lidí za okupace, druhé se zabývá hrdiny odboje a třetí s názvem Svoboda ducha objasňuje podstatu a důvody války. Nad vesnicí se vypínají trosky hradu biskupů z Cavaillonu. Postavili jej před rokem 1000 mniši marseillského opatství Saint-Victor, aby chránili poutníky, kteří tudy putovali ke hrobu svatého Vérona.