Fontana dei Quattro Fiumi - Itálie, Řím

Legenda vypráví, že podoba fontány čtyř řek odráží nevraživost dvou hlavních římských barokních architektů Giana Lorenza Berniniho a Franceska Borrominiho. Ti soutěžili nejenom o zakázky, ale i o přízeň papeže Inocenta X. z rodiny Pamphilj, který o zadání děl rozhodoval. Pověst tvrdí, že zatímco Borromini získal zakázku na kostel svaté Agnes in Agony, Bernini měl postavit „jen“ kašnu. To se jej dotklo, a proto dvě ze čtyř soch na fontáně umístil tak, jako by jedna pomáhala podpírat průčelí kostela, a bránila tak jeho pádu a druhá se od něj znechuceně odvracela. Legenda však má malou trhlinu: Borromini začal kostel stavět až několik let poté, co kašna byla dokončena.

I tak má však fontána svůj půvab a skrývá mnohé symboly. Její střed tvoří obelisk, který původně nechal postavit císař Domitianus v chrámu bohyně Isis na Martově poli. Na jeho vrcholu sedí holubice s olivovou ratolestí v zobáku, tedy symbol rodiny Pamphilj. Obelisk je obklopen umělou skálou z travertinu, na jejíchž rozích sedí sochy největších řek tehdy známých kontinentů. Každá z nich však v sobě skrývá mnohem více symbolů: Ganga reprezentuje Asii a dlouhé veslo v její ruce stejně jako i radostný výraz v tváři odráží její splavnost, africký Nil má částečně zakrytou hlavu, což by mělo odrážet fakt, že v době vzniku fontány nebylo známo, kde pramení. Dunaj, hlavní řeka Evropy, se dotýká papežského erbu v dolní části kašny, což je důsledkem faktu, že ze všech čtyř řek právě tato je nejblíže k Římu. Rio de la Plata sedí na mincích, které představují bohatství Ameriky. Had, který ji děsí, varuje, že o poklad může brzy přijít. Sochy řek doplňují rostliny typické pro jednotlivé kontinenty a sedm zvířat: kromě hada je to kůň, mořská obluda, delfín, krokodýl, lev a drak.

Fontána byla slavnostně odhalena 12. června 1651. Její zprovoznění přineslo velký obdiv a nadšení z nádhery barokního sochařství, ale i kritiku, neboť papež ji nechal postavit z veřejných peněz v době, kdy v Římě vládl hladomor.