Fredensborg - Dánsko

Město, v němž dnes žije asi čtyřicet tisíc obyvatel, vyrostlo kolem zámku, dodnes patřícího královské rodině. Na místě staré zemědělské usedlosti jej začal jako své soukromé místo odpočinku stavět král Frederik IV. roku 1719. Slavnostně jej otevřel v den svých jednapadesátých narozenin o tři roky později. Svůj název, znamenající v překladu město či hrad míru, získala stavba na památku mírové smlouvy uzavřené mezi Dánskem a Švédskem.

Podobu původního loveckého zámečku navrhl architekt Cornelius Krieger, který se nechal inspirovat francouzskými a italskými vzory. Hned ale v letech 1741 až 1744 prošel celý komplex přestavbou.

Královská rodina dnes zámek využívá jen na jaře a na podzim a její přítomnost lze na první pohled poznat díky zámecké stráži, jejíž slavnostní střídání probíhá vždy v poledne. Monarcha využívá Fredensborg pro oslavy a konání významných událostí. Prostory tak byly svědkem množství svatebních hostin, oslav jubileí, stříbrných svateb či narozenin a panovník tu přijímá oficiální hlavy státu. Dle tradice se každý z hostů, který tu přenocuje, podepíše diamantovým perem na skleněnou desku.

V červenci odjíždí monarcha na dovolenou, a tak se zámek otevírá veřejnosti. V jeho interiérech si lze prohlédnout např. úchvatný *centrální sál s kopulí, ale za pozornost stojí např. i žlutočervená čínská jídelna se sbírkou porcelánu. V zahradním sále upoutá pozornost stropní malba, zobrazující Dánsko a Norsko, jak prosí bohy na Olympu o pomoc proti Švédům.

Odtud vedou široké dveře do zahrad, které patří k největším v zemi. V 60. letech 18. století, kdy vznikly, je protínalo sedm alejí, které se od zámku paprskovitě rozbíhaly. Velká část z patnácti kilometrů tohoto stromořadí však byla v 19. století vykácena. Obdivovat tu ale lze např. osmašedesát soch rybářů a zemědělců od Johanna Gottfrieda Grunda či oranžérii, otevřenou roku 1995.