Fuggerei - Německo

Jacob Fugger byl bohatý augsburský podnikatel. Jeho rodina zbohatla na prodeji látek, ale později rozšířila pole své působnosti na další obory. Na Slovensku např. těžili měď, ale vlastnili i banky, které půjčovaly finanční prostředky králům či Vatikánu. V době své smrti byl Fugger považovaný za nejbohatšího občana Evropy.
Tento muž sepsal na počátku 16. století zakládající listinu sociálního bydlení pro potřebné augsburské katolíky. Její součástí je i povinnost se třikrát denně modlit za zakladatele a jeho rodinu přesně určené modlitby.
Roku 1521 tak pod vedením stavitele Thomase Krebse vznikla první část zděných řádových domků v oranžovohnědé barvě. Jeho potomci sídliště rozšířili a přistavěli i kostel či nemocnici na léčbu syfilis.
Během druhé světové války byl celý komplex značně poškozen, ale rodina, která se o něj dodnes stará a financuje jej, ho roku 1955 celý zrekonstruovala a znovu rozšířila.
Dnes tu tak v šestasedmdesáti dvoupodlažních domcích žije sto padesát sociálně slabých katolíků, kteří platí symbolické nájemné 0,88 eura. Tato částka vychází z přepočtu jednoho rýnského guldenu, stanoveného v zakládací listině.
Každý ze sto dvaačtyřiceti bytů má průměrnou rozlohu 60 m² a sestává ze čtyř malých místností. K spodním bytům patří i předzahrádka, obyvatelé horních mohou využívat půdu.
Za pět set let své historie byla Fuggerei svědkem mnoha lidských příběhů. Žila tu např. první oběť augsburské honby na čarodějnice, kterou obvinila její jedenáctiletá dcera, a pobýval tu i pradědeček Wolfganga Amadea Mozarta, který se v Augsburgu živil jako zedník.
Roku 1957 vzniklo v jednom z bytů, zařízeném ve stylu 18. století, malé muzeum, kde lze díky filmu, informační tabuli či mnoha exponátům zjistit mnohé o historii komplexu. O padesát let později pak byl otevřen další prohlídkový byt, ukazující, jak se tu žije dnes. V malém bunkru se nachází miniexpozice o druhé světové válce v Augsburgu.