Gloriette - Rakousko, Vídeň
Základní informace
Gloriette je monumentální barokní stavba na nejvyšším místě zámeckého parku Schönbrunn ve Vídni.
Slovo gloriet obecně označuje otevřenou zahradní stavbu, často se sloupovým loubím, která se většinou pyšní bohatou sochařskou výzdobou. Účel těchto staveb je jasný (jak již název, přejatý z francouzštiny, napovídá): oslava hrdinských činů.
Největší a nejznámější z gloriet byla postavena roku 1775 na úpatí Vídeňského lesa jako poslední ze staveb schönbrunnského parku. Navrhl ji Johann Ferdinand Hetzendorf von Hohenberg a sochy, které ji zdobí, pochází z dílny Johanna Baptista Hagenauera. Vznikla na památku vítězství Rakouska v bitvě u Kolína za vlády Josefa II. a Marie Terezie, což připomíná i latinský nápis na její fasádě.
Materiál na 135 metrů dlouhou, 14,6 metrů širokou a 26 metrů vysokou stavbu pochází ze staré galerie se sloupy a římsami z paláce Neugebäude, která byla nevyužívaná, a tak ji sama císařovna nařídila rozebrat a využít na stavbu Glorietty v Schönbrunnu.
Glorietta sestává ze střední části, připomínající vítězný oblouk, již lemují arkádová křídla, ukončená schodištěm. Z nadmořské výšky 241 metrů se naskýtá nádherný výhled na Vídeň. Po točitých schodech lze vystoupat i na dvacet metrů dlouhou terasu s balustrádou.
V letech 1790 až 1910 byly zasklena tři centrální okna, ale poté na osmdesát let se architekti znovu vrátili k otevřenému prostoru. Teprve při druhé rekonstrukci roku 1995 (ta první proběhla roku 1947 po poškození při bombardování během druhé světové války) byl prostor opět uzavřen a o rok později tu začala fungovat oblíbená kavárna.
Ta navazuje na dřívější využití stavby, která až do konce monarchie sloužila jako hodovní síň, a císař František Josef I. tu s oblibou snídal.
Dnes zde lze posedět u kávy či zákusku, ale každou neděli se tu pořádá pozdní snídaně s koncerty, při nichž převažuje klasická hudba a jazz.