Grossglockner - Rakousko

Poprvé byla tato majestátní hora s výškou 3 798 m n. m. zdolána 28. července 1800 pětičlenným týmem, který sem vyrazil na popud biskupa korutanské diecéze Gurk Franze-Xavera Salma-Reifferscheidta. Dnes vede na její nejvyšší bod asi třicet cest, které lákají horolezce z celé Evropy. Mnoho z nich však také za pokus o její pokoření zaplatilo životem. Asi nejznámější připomínkou takovéto tragédie je nedaleký Pallaviciniho příkop, pojmenovaný podle horolezce markraběte Alfréda Pallaviciniho, který tu zemřel roku 1886.

Významnou část Grossglockneru, jehož masiv tvoří především rula, slída a místy i mocné vrstvy břidlice, pokrývá největší ledovec v Rakousku Pasterze. Nachází se v údolí Mölltal a jeho nejvyšší bod sahá do nadmořské výšky 3 453 metrů. Na osmi kilometrech spadá o skoro patnáct set výškových metrů. I přesto, že se jedná o nejdelší ledovec Východních Alp, je už jen ozvěnou své největší slávy. Jeho délka se významně zkracuje, přičemž v posledních letech se jedná o rychlost asi padesát centimetrů za rok.

Ještě v roce 1856 sahal až k místu, kde dnes v nadmořské výšce 2 369 metrů stojí vyhlídka France Josefa. Pojmenovaná byla podle rakousko-uherského císaře, který ji právě v tomto roce navštívil. Dnes je k ledovci nutné přejet sto padesát metrů lanovkou a zdolat asi tři sta metrů dlouhé schodiště.
Na vyhlídku je snadné se dostat, neboť se nachází v blízkosti proslulé vysokohorské silnice Grossglockner Hochalpenstrasse.

Nádhernými výhledy se tu tak může kochat opravu každý. Snadná je také procházka k nedaleké vyhlídkové věži Swarovski, z jejíž prosklené kupole si lze vychutnat dechberoucí pohledy na vrchol Grossglockneru i okolní velikány. Na túry do okolí by však měli vyrážet jen trénovaní lidé s dobrou kondicí, zkušenostmi s pohybem na ledovci i ve vysokých horách a s dobrým vybavením.