Guggenheimovo muzeum - Španělsko, Bilbao
Základní informace
Musée Guggenheim Bilbao, tedy Guggenheimovo muzeum, je jedna z poboček proslulého muzea, které vystavuje unikátní sbírku moderního umění po celém světě.
V 80. letech 20. století se baskická vláda rozhodla pro oživení města Bilbao. Norman Foster pro ně proto připravil urbanistický plán, v němž kromě rozšíření kapacity přístavu, vybudování koncertního sálu a vytvoření nového systému metra mělo vzniknout i nové muzeum. Roku 1991 se tak dohodla s nadací Solomona R. Guggenheima, spravujícího pozůstalost amerického filantropa a mecenáše, na výstavbě unikátní budovy, přičemž stát platil veškeré stavení náklady.
Jako architekt byl vybrán Frank Gehry, který při tvorbě návrhu využil program CATIA, vyvinutý francouzským dodavatelem kosmických technologií Dassault Systèmes.
Ve starém přístavu v průmyslové části města tak byla 18. října 1997 slavnostně otevřena unikátní budova. Snad všechny překvapilo, že byla dokončená v daném termínu a navíc bez navýšení nákladů.
Jedná se o změť tvarů na ploše 24 000 m², které dohromady mohou připomínat loď. Stěny masivní futuristické budovy pokrývá neobvyklá titanová fasáda. Přestože je její vrstva velmi tenká, spotřebovalo se šedesát tun tohoto materiálu, který je rozdělený do 30 000 plátů.
Součástí projektu je i most Puento de la Salve, překlenující řeku Nervión, a věž ve východní části komplexu.
Vchod do muzea tvoří šedesát metrů vysoké atrium s nakloněnými střechami, které představuje ideální prostor pro větší exponáty. Systém prohnutých můstků, skleněných výtahů a schodišť propojuje tři úrovně, v nichž se nachází devatenáct galerií. Celková výstavní plocha dosahuje 11 000 m².
Guggenheimovo muzeum se zabývá moderním a současným uměním. Obdivovat tu tak lze klasiky, jako je např. Picasso, Kubka, Chagall, Klee či Kandinsky, stejně tak jako i představitele výtvarného umění 60. let 20. století, zastoupené např. Andy Warholem, Antoni Tàpiesem či Jamesem Rosenquistem.
Část prostoru je věnována také přechodným výstavám moderního umění, a to jak španělského, tak i zahraničního.