Haag - Nizozemsko
Základní informace
Den Haag (oficiální název ´s-Gravenhage, zkráceně Haag) je sídlo nizozemské vlády od r. 1581 a zároveň správní středisko pro provincii Jižní Holandsko. Město leží 55 km jihozápadně od Amsterdamu a jeho součástí je přímořské letovisko Scheveningen. Jméno ´s-Gravenhage se váže k bývalému loveckému srubu holandských hrabat v lesnaté oblasti nazývané Haghe (živý plot). Dnes zde sídlí královská rodina, vláda a parlament. Nachází se zde i četná velvyslanectví a mezinárodní organizace, např. Mezinárodní soudní dvůr.
Na co se mohou návštěvníci Haagu těšit
Historický Binnenhof tvoří komplex objektů, jež postupně vyrostly kolem původního loveckého zámečku hrabat z Hollandu. V r. 1247 byl Vilém II. prohlášen za císaře Svaté říše římské a nechal ztvárnit gotický Ridderzaal (Rytířský sál), jenž sloužil jako hodovní síň a kde panovník každoročně pronáší svoji trůnní řeč. Ve všech stoletích byl Binnenhof centrem společenského a politického dění v Nizozemí. Oranžští princové, horní vrstvy a rozsáhlé diplomatické sbory si zde nechávali budovat paláce a honosná sídla. V r. 1350 bylo vedle Binnenhofu vybudováno umělé jezero Hofvijver, které dnes leží uprostřed města obklopené vládními budovami a zastupitelskými úřady. V 17. století byl Binnenhof jedním z nejvýznamnějších diplomatických středisek v Evropě. Z té doby pochází i úchvatně dekorovaná zasedací síň, jež vznikla na popud tzv. generálních stavů, a dnes v ní zasedá horní sněmovna. Dolní sněmovna se až do r. 1992, kdy se přestěhovala do nových prostor, scházela ve starém plesovém sále Viléma V.
Hrabě Mořic Oranžsko-Nasavský nechal zbudovat Mauritshuis poté, co odešel do penze z postu brazilského guvernéra. Dům byl dostavěn r. 1644 v nizozemském klasicistním slohu s prvky italské renesance. Po Mořicově smrti v r. 1679 se dům stal majetkem státu a od r. 1822 jej zaujímá Královská obrazárna. Mezi nejznámější obrazy patří Rembrandtova „Hodina anatomie doktora Tulpa“, „Pohled na Delft“ od Jana Vermeera nebo „Pohled na Haarlem“ od Jacoba van Ruisdaela. Sbírka sice není nikterak rozsáhlá, ale téměř každé dílo je jedinečnou vzpomínkou na některého ze starých mistrů. To ve spojení s vynikající instalací v elegantních dobových místnostech činí z Mauritshuis jednu z nejkrásnějších galerií v Nizozemsku.
V prostorách Paláce míru (Vredespaleis) zasedala mezi 1. a 2. světovou válkou Společnost národů (předchůdkyně OSN). Dnes je zde sídlo Mezinárodního soudního dvora.
Madurodam představuje jakési miniaturní Nizozemsko, neboť jej tvoří modely nejvýznamnějších nizozemských staveb z různých měst ztvárněné v měřítku 1:25. Návštěvníci si mohou prohlédnout např. haagský Binnenhof, amsterdamské domy na grachtech nebo věž Euromast v Rotterdamu. K vidění je amsterdamské letiště Schiphol, větrné mlýny, poldery, květinová pole a několik zajímavých ukázek nizozemské moderní architektury. V noci osvětluje miniaturní ulice a budovy 50.000 žároviček. Městečko navrhl J.M.L. Maduro na památku svého syna George, který v r. 1945 zahynul v koncentračním táboře. Madurodam byl otevřen r. 1952 za účasti královny Juliány I. Veškerý zisk je určen pro dětské charitativní spolky.
Muzeum ve Vězeňské bráně (Gevangenpoort) ze 14. století zahrnuje starý žalář, jenž se dochoval téměř v neporušeném stavu. Na základě podezření ze spiknutí proti princi Mořicovi zde byl držen a mučen starosta Cornelis de Witt. Když byl se svým bratrem Janem r. 1672 propuštěn, rozlícený dav je oba za přihlížení městských hodnostářů a stráží ubil k smrti. Průčelí Vězeňské brány, která byla původně hlavní bránou hradu hrabat z Hollandu, dekoruje nizozemský lev. Od 15. století brána sloužila jako věznice a dnes budovu zabírá vězeňské muzeum s ojedinělou expozicí hrůzu nahánějících mučicích nástrojů.
Zdroj:
Nizozemsko – Společník cestovatele, nakladatelství Ikar
Knižní průvodce Marco Polo – Nizozemsko