Hora křížů - Litva

Na malém kopci na ploše 4 600 m² vyrostla nepřehlédnutelná směsice křížů. Mají různou velikost, vyrobeny jsou ze dřeva, kovu, ale i z umělé hmoty, některé jsou bohatě zdobeny, jiné zas naopak velmi jednoduché. Marně byste tu hledali nějaký systém a jakýkoli pokus o jejich sečtení je zbytečný. Nejsou vyrovnány v řadách, tvoří nepřehlédnutelný les, v němž jsou menší kříže zavěšené na ramenech větších.

V letech 1991 až 1993 tu proběhl rozsáhlý archeologický výzkum, během nějž byly objeveny zbytky hradu ze 14. století, který je zmiňovaný v kronikách livonských rytířů. Ovšem ani vykopávky neobjasnily původ těchto křížů. Některé zdroje uvádí, že se tu první z nich objevily v první polovině 19. století po povstání proti Rusům roku 1831, jiní vidí původ této tradice už ve 14. století. Známá je i pověst o otci, který nahoře vztyčil první kříž, aby pomohl své nemocné dceři. Když se dívka opravdu uzdravila, příběh se rychle roznesl po okolí a lidé zblízka i zdaleka začali kvůli splnění svých přání přidávat své kříže. S tím souvisí i jejich význam – někteří je považují za symbol utrpení Krista, pro jiné odráží strádání prostých Litevců a některé interpretace zmiňují i dobový vzdor proti Sovětskému svazu.

Zatímco na počátku 20. století na kopci stála asi stovka křížů, roku 1990 jich bylo více než 40 000 a dnešní počet je jen těžko odhadnutelný. A to i přes fakt, že se Rusové během 20. století několikrát snažili tuto „litevskou Mekku“ zničit. Kříže tu vždy vyrostly znovu a dle jmen na nich se lze snadno přesvědčit, že je sem přináší poutníci z celého světa. K nejvýznamnějším patří návštěva papeže Jana Pavla II., která proběhla 7. září 1993. Svatý otec hoře věnoval sochu Krista, která stojí na předním místě. O devět let později byl vrch zapsán na seznam světového kulturního bohatství UNESCO.