Janov - Itálie

Bohatství Janova vždy záviselo na jeho přímořské poloze, ať už pocházelo z obchodu, kolonizace či pirátství. Vliv dálných území je pozorovatelný i na místní architektuře. Např. arabský lomený oblouk se tu začal používat už ve 13. století, tedy o celé století dříve než v dalších částech Itálie.

V 15. století Janov ovládala bankovní skupina San Giorgio, která prokázala velmi špatnou prozíravost. Odmítla totiž poskytnout finance na Kolumbovy zámořské plavby. Proto se budoucí objevitel Ameriky spojil se Španělskem, v důsledku čehož začala prosperita Janova upadat.

K nejvýznamnějším místním událostem pak patří narození italského filozofa a politika Giuseppe Mazziniho roku 1805 či vyplutí Giuseppe Garibaldiho na Sicílii. Během 19. století přišel rozmach díky průmyslové revoluci, kdy se loděnice a ocelárny táhly po celém pobřeží.

Během druhé světové války byl Janov silně poškozen bombardováním. K jeho zásadní obnově došlo až u příležitosti pětistého výročí objevení Ameriky. Vláda tehdy financovala renovaci přístavu, na níž měl velký vliv architekt Renzo Piano. Nachází se v něm i jedno z největších akvárií v Evropě.

Obnoveno bylo také několik paláců, ale staré město zůstalo bez větších zásahů. Dnes v něm tak lze projít změť ulic, obklopených vysokými budovami, dosahujícími výšky až sedmi pater.

Dominantu města přestavuje Cattedrale di San Lorenzo, jejíž typické pruhy na fasádě jsou tvořeny kombinací carrarského mramoru a místní břidlice. V interiéru stojí za pozornost především renesanční kaple svatého Jana Křtitele.

K dalším významným církevním budovám patří např. klášter s kostelem svatého Augustina ze 13. století se zvonicí a křížovou chodbou či kostel na náměstí Piazza di San Matteo, který spolu s okolními domy nechala postavit rodina Dorici roku 1278.

Za pozornost stojí i Porta Soprana nedaleko domu Kryštofa Kolumba, Palazzo Reale s bohatou rokokovou výzdobou, který využívali savojští králové od, či Palazzo Bianco a Palazzo Rosso se vzácnými sbírkami obrazů.