Musei Capitolini - Itálie, Řím
Základní informace
Kapitolská muzea (Musei Capitolini) je komplex uměleckých galerií nacházející se na pahorku Kapitol v Římě a prvními veřejně přístupnými sbírkami na světě. Muzea sídlí v budovách Pallazo Nuovo a Palazzo dei Conservatori a obsahují sbírky plastik a obrazů. V muzeích je možné si prohlédnout mnoho antických soch – římské kopie řeckých děl, ale také řadu obrazů od světových malířů. V neposlední řadě se zde nachází slavná etruská bronzová plastika z 5. století př. n. l. zvaná Kapitolská vlčice.
Roku 1536 pověřil papež Pavel III. Michelangela Buonarroti přestavbou tehdy zpustošeného pahorku. Ten obrátil hlavní přístup k západu, kde naplánoval široké schodiště. Naproti němu pak vyrostl Palazzo Senatorio. V polovině 16. století vytvořil Giacomo della Porta dle Michelangelových plánů Palazzo dei Conservatori a roku 1654 dostavěl Girolamo Rainaldi Palazzo Nuovo.
Historie místních sbírek však sahá do minulosti daleko vzdálenější. Už roku 1471 věnoval městu papež Sixtus IV. několik řeckých a římských soch a další přibyly v roce 1566 díky papeži Piovi V. Roku 1734 papež Klement XII. nařídil zřízení veřejného muzea, které se deklaruje jako nejstarší na světě.
V Kapitolských muzeích našla své místo sbírka soch, obrazů a uměleckých předmětů, jež bývá považována za druhou nejvýznamnější sbírku hned po Vatikánských muzeích.
Palazzo Nuovo se zaměřuje na sochařství a většina z jeho exponátů jsou římské kopie starších řeckých děl. Prohlédnout si tu lze takové skvosty, jako je mramorová Kapitolská Venuše, Discobolus, Opilý Faun, Amor a Psyché, bohyně Minerva či Amor napínající luk. Samostatnou část tvoří Síň filozofů a Síň císařů, kde jsou vystaveny busty řeckých a římských panovníků, politiků, myslitelů, vědců a literátů. Přízemí se pak pyšní rozsáhlou egyptskou sbírkou.
Palác Palazzo dei Conservatori sloužil ve středověku jako sídlo radnice a i dnes využívá jeho reprezentační prostory římská městská rada. Ve většině jeho síní se zachovala původní bohatá výzdoba ze 16. a 17. století, která už sama o sobě stojí za pozornost. V 18. století tu pak papež Benedikt XIV. založil slavnou obrazárnu, v níž je možné si prohlédnout díla Caravaggia, van Dycka, Tiziana či Rubense. K nejznámějším sochám zde patří Venuše Esquilinská, Berniniho Medusa, ale nikdo nemůže vynechat etruskou bronzovou sošku z 5. století př. n. l., znázorňující Kapitolskou vlčici, k níž byly v 15. století přidány sošky Romula a Réma.
Výstavní prostory jsou i v Palazzo Senatorio, v jehož podzemí vede spojovací chodba mezi oběma předchozími paláci.