Katedrála svatého Izáka - Rusko, Petrohrad

Největší církevní stavba v Petrohradu je zasvěcená byzantskému mnichu ze 4. století Izáku Dalmatskému. V den jeho svátku, tedy 30. května, se totiž narodil ruský car Petr I. Veliký, který na tomto místě nechal postavit roku 1707 první svatostánek.

Dřevěná stavba však rychle podlehla nepřízni podnebí stejně jako dva kamenné kostely, které tu během relativně krátké doby po sobě vyrostly. Ty navíc kvůli své váze bojovaly s okolní podmáčenou půdou, která způsobila statické problémy.

Až teprve car Alexandr I. se rozhodl změnit vše, a to doslova od základů. U příležitosti vítězství nad Napoleonem chtěl celý chrám přestavět, přičemž dle jeho představ by měla být zachována oltářní část a zbytek zbourán a dostavěn. Z architektonické soutěže však nevyšel žádný vítěz, neboť nikdo z místních nebyl schopen začlenit již existující část do nové.

Proto na scénu přišel francouzský architekt Auguste de Montfferand s opravdu velkolepým plánem. Roku 1818 začal se skoro půlmilionovou armádou stavebních dělníků ohromující přestavbu, pro niž měl takřka neomezený rozpočet. Do základů nové stavby uložil dvacet čtyři tisíc šestimetrových klád napuštěných smůlou, na něž umístil obrovské žulové bloky. Sedmnáct metrů vysoké žulové sloupy o váze 114 tun nechal vyrábět z finského kamene a dovážet anglickým loďstvem. Aby stavbu odlehčil, vytvořil kovovou klenbu namísto kamenné, čímž vznikla první kovová konstrukce budovy v Rusku.

Dnes nepředstavitelné je i využití více než stovky kilogramů zlata při zdobení kupole.

Chrám svatého Izáka byl dokončen roku 1858. Vznikla sto jedenáct metrů dlouhá a devadesát sedm metrů široká budova o výšce více než sto metrů s kupolí o průměru šestadvacet metrů, z níž se naskýtá úchvatný výhled na město.

Roku 1931 byl chrám přeměněn na muzeum. To v něm zůstalo dodnes, i když se tu v současnosti konají každodenní mše.