Kew Gardens - Anglie, Londýn

Tato zahrada byla posléze rozšířena princeznou Augustou. Původní budova v Kew byla zbořena v roce 1802. Sousední Holandský dům byl zakoupen Jiřím III. v roce 1781 a sloužil následně jako zahradnická školka pro děti královské rodiny. Nyní vystupuje pod názvem Kew Palace. V roce 1840 byl komplex vyhlášen za národní botanickou zahradu.

Flóra a současnost Kew Gardens

Zahrady byly postupně rozšířeny a v současnosti dosahují rozlohy 120 hektarů. Centrální bod zahrady, skleník Palm House, byl postaven architekty Decimem Burtonem a Richardem Turnerem v letech 1841 až 1849. Dvakrát větší skleník, Temperate House, byl postaven na konci 19. století a je největším viktoriánským skleníkem. Uvnitř se skrývá velkolepá sbírka subtropických rostlin, roste tu například jojoba a největší skleníková rostlina na světě – chilská palma. Zahrady Kew Gardens byly v 19. století také místem úspěšného pěstování kaučukovníku mimo oblast Jižní Ameriky. Po roce 1987 byl v Kew Gardens otevřen třetí rozlehlý skleník pojmenovaný po princezně z Walesu (Princess of Wales Conservatory), ve kterém je na 10 různých klimatických pásem.

V červenci 2003 byly zahrady zahrnuty do seznamu památek UNESCO. V současnosti jsou zahrady v Kew Gardens hlavním centrem botanického výzkumu, profesionálním tréninkovým centrem pro zahradníky a populární turistickou atrakcí. I přes poněkud nevhodné podmínky pro pěstování (atmosférické znečištění z Londýna, suchá půda a nízké srážky) obsahují zahrady jednu z nejrozmanitějších sbírek rostlin v celé Velké Británii – dnes tu roste kolem 40 tisíc různých druhů rostlin. Pro pěstování rostlin, kterým nevyhovují podmínky v zahradách Kew Gardens, byly zřízeny dvě externí pěstitelské stanice u Wakehurst Place v oblasti Sussex a Bedgebury Pinetum v Kentu.

Nejbližší stanice metra a zároveň železnice je Kew Gardens (trasa District Line a Silverlink) na severním okraji parku. V paláci si lze dnes prohlédnout i menší sbírku předmětů některých členů královské rodiny, například vestu krále Jiřího, kterou nosil v posledních letech života či křeslo, ve kterém zemřela královna Charlotta.