Kirnitzschtalbahn - Německo

Roku 1893 byl založen Spolek pro výstavbu a provoz tramvajové trati, jehož přičiněním byla 29. května 1898 otevřena linka tramvaje z lázeňského města Bad Schandau do stanice Lichtenhainer Wasserfall. Jednalo se o první část zamýšleného okruhu, který měl překračovat státní hranice směřovat do Hřenska a odtud pokračovat po pravém břehu Labe zpět. Z finančních důvodů se však tento plán nikdy neuskutečnil.
Původně se také mělo jednat o parní lokomotivy, ale když byla v Bad Schandau otevřena elektrárna, bylo jasné, že trať bude plně elektrifikovaná. Dnes třicet procent její spotřeby vyrobí elektrovoltanika, instalovaná roku 1994 na střeše budovy. Na ploše 325 m² je rozmístěno 756 solárních panelů a přebytek, který v létě vyrobí, dodávají do distribuční sítě.
Původní trať měřila 8 300 metrů. Začínala v centru Bad Schandau u hotelu Lindenhof, ale v roce 1963 byla kvůli křížení s frekventovanou silnicí o tři sta metrů zkrácená a dnes začíná v Kurparku. Odtud vyjíždí na cestu úchvatným údolí říčky Křinice. Od každé z jejich sedmi zastávek vyrazí značené stezky ke skalním útvarům či na vyhlídky. Jedná se o jedinou tramvaj v Německu, která projíždí národním parkem. Je jím Saské Švýcarsko, které je známé stolovými horami a pískovcovými útvary.
Zpočátku byla trať v provozu jen od dubna do října, dnes už funguje celoročně, i když v zimě tu tramvaj projede jen čtyřikrát za den, zatímco v létě čtyřiadvacetkrát.
Přestože se jedná o nejkratší tramvajovou trať v Sasku, nevyhnula se několika dopravní neštěstím. Po vykolejení vlaku v 60. letech 20. století, při němž bylo těžce zraněno dvacet lidí, byla trať přestavěna a nehoda v roce 1983 přinesla po čelní srážce dvou vozů nová pravidla na této jednokolejce. Trať byla rozdělena na tři úseky barevným označením, na něž smí vlak vjet až ve chvíli, kdy na jedné ze dvou výhyben převezme od protijedoucího vozu žezlo odpovídající barvy.