Arco di Constantino - Itálie, Řím
Základní informace
Konstantinův oblouk (Arco di Constantino) je vítězný oblouk z r. 315 stojící v blízkosti Kolosea v Římě. Oblouk je vyzdoben reliéfy s historickými výjevy, které pocházejí ze starších památníků.
Jedna z nejzachovalejších římských památek vznikla na začátku Via Sacra u Fora Romana v těsném sousedství Kolosea. Oblouk byl pojmenován po císaři Konstantinovi I. či Velikém, který Římské říši vládl v letech 306 až 324. Se svým spoluvládcem Maxentiem se 28. října 312 střetl v bitvě u Milvijského mostu.
Den před bitvou se císaři ve snu zjevil Kristus, a proto svým vojákům přikázal, aby u sebe všichni po čas boje měli nějaký křesťanský symbol. V bitvě zvítězil, velkolepě se vrátil do Říma, ukázal městu protivníkovu hlavu a lidé jej přivítali jako osvoboditele. Na počest jeho slavného vítězství začal ještě tentýž rok vznikat vítězný oblouk dle vzoru Septimova vítězného oblouku na Foru Romanu.
Roku 315 pak byla dokončena harmonická a proporčně vyvážená stavba o výšce 21 metrů, šířce 25,7 metrů a hloubce 7,4 metry, rozdělená z každé strany čtyřmi korintskými sloupy z numidijského žlutého mramoru. Stojí na podstavcích s vyobrazením vítězných vojevůdců, zajatých barbarů i římských vojáků.
Nad dvěma bočními oblouky jsou vidět medailonky s loveckými a obětními scénami. Nápis nad hlavním průchodem, vysokým 11,5 metrů a širokým 6,5 metru, z obou stran oznamuje, že oblouk byl vybudován senátem a římským lidem.
Většina výzdoby na Konstantinově oblouku pochází ze starších památek – vidět tu lze sochy zajatců z Dacie z Trajánova fóra, návrat Marka Aurelia do Říma z bitvy roku 174, výjevy, jak tento císař rozděluje chléb a peníze občanům, ale i obrazy z Trajánova vítězství nad Dáky. Použité korintské sloupy byly datované do roku 90. K nové výzdobě patří reliéf s vítězným vstupem Konstantinových vojáků do Říma a výjev Slunce jedoucího ve voze taženém čtyřspřežím.
Přestože císař vždy tvrdil, že bitvu u Milvijského mostu vyhrál jen díky Ježíši, na oblouku nenajdete žádné křesťanské symboly. A to i přesto, že už roku 313 vydal Konstantin Edikt milánský, který ukončil pronásledování křesťanů a zajišťoval toleranci vůči všem náboženstvím v římské říši.