Křižník Aurora - Rusko, Petrohrad

Jedna z nejslavnějších lodí na světě byla postavena v Petrohradě v letech 1897 až 1903 v rámci programu posilování ruského loďstva na Dálném východě. Tento první křižník třídy Pallada vážil 6 731 tun a dosahoval délky 126,8 metru. Poháněn byl třemi parními motory, díky nimž mohl dosáhnout rychlosti 19,2 uzlu, a jeho vojenská výzbroj nebyla rozhodně zanedbatelná. Byl vybaven osmi šestipalcovými kanony, čtyřiadvaceti kanony o ráži 75 mm a osmi o průměru 37 mm, dvěma Baranovského kanony, osmi torpédy a pětatřiceti minami.

Poprvé vyplul na Dálný východ 8. listopadu 1903 a 24. března roku 1905 sehrál důležitou roli v bojích s Japonci v bitvě u Cušimy. Během první světové války sloužil v Baltském moři především pro výlov min a výcvik kadetů a za druhé světové války se stal důležitou součástí protiletecké obrany Petrohradu. Jeho aktivní služba však skončila roku 1941, kdy byl během masivního bombardování potopen.

Jako důležitý symbol však byl o čtyři roky později vyzvednut ze dna a po dvou letech oprav našel své trvalé místo na Něvě nedaleko Petropavlovské pevnosti. Další rekonstrukcí prošel v roce 2016, kdy lodi vyspravili trup, zrekonstruovali podlahy, ale přidali i protipožární systémy a bezpečnostní kamery.

Přes svou bojeschopnost a technickou vybavenost by křižník Aurora patrně zapadl do propadliště dějin, nebýt jediné rány z jeho děla. Nejslavnější výstřel historie byl sice slepý, ale změnil zásadním způsobem život milionům lidí. Vypálen byl dle tehdy platného juliánského kalendáře 25. října 1917 ve 21.40 na pokyn Vladimira Ovsejenka a dal signál k útoku za Zimní palác, následovaný Velkou říjnovou socialistickou revolucí.

Dnes je křižník muzeem slávy ruského námořnictva. Kromě proslulého děla na přídi je možné si tu prohlédnout expozice týkající se bitvy u Cušimy, druhé světové války i únorové revoluce roku 1917.