Ladožské jezero - Rusko
Základní informace
Ladožské jezero na severozápadě Ruska je největším evropským jezerem a zároveň sedmnáctým největším jezerem na světě.
Ladožské jezero se nachází nedaleko Petrohradu v Karelské republice. Jeho název pochází patrně z místního alodejoki, znamenající „dole na řece“. Vzniklo v nadmořské výšce pouhých pěti metrů poklesem zemské kůry, který vytvořil hluboké pánve a příkopy, jež zaplnily vodou řeky především řeky Volchov, Svir, Vuoksa a Taipale. Voda z jezera odtéká pouze jedinou řekou Něvou, v jejímž ústí postavil na počátku 18. století car Petr I. proslulý Petrohrad.
Jezero dosahuje délky 219 km a maximální šířka je 138 km. Hloubka však velmi kolísá – nejnižší místo se nachází 230 metrů pod hladinou, ale průměrná hloubka činí pouze 51 metrů.
Severní břehy jsou velmi členité. Tvoří je vysoké skalnaté útesy s úzkými hlubokými zálivy připomínajícími norské fjordy a především severozápadní část jezera vyplňují ostrůvky. V této oblasti je jich možné napočítat kolem pěti set, přičemž na celé vodní ploše jich je 660 a zabírají plochu 435 km². Nejrozsáhlejší z nich získalo název Vallamské souostroví, do nějž patří i největší ostrov jezera** Riskalansari**.
Jižní břehy jsou naopak nízké a mírně členité, porostlé z větší části olšemi a vrbami. Právě tady se také nacházejí nádherné písečné a oblázkové pláže, které o víkendech místní rádi využívají.
Neporušená panenská příroda přitahuje čím dál více turistů, pro něž se zde začínají organizovat cyklovýlety, plavby po jezeře, surfování, výpravy za pozorováním tuleňů či pěší výlety do okolí.
Největší finanční přínos však stále představuje rybářský průmysl, neboť na jezeře žije velké množství různých druhů ryb. Loví se tu lososi, pstruzi, ale i okouni, štiky, jeseteři a cejni.
Už odedávna bylo Ladožské jezero důležitým strategickým a obchodním místem. Procházela tudy vikingská cesta od Varjagů k Řekům a během staletí zde bylo svedeno několik bitev o nadvládu nad touto oblastí. Do dějin však vstoupilo především během druhé světové války, kdy představovalo jedinou spojnici mezi obleženým Leningradem a světem. Právě tudy se do města přivážely zásoby – v létě loděmi a v zimě nákladními auty po ledě.