Lichtenštejnsko
Základní informace
Lichtenštejnské knížectví je čtvrtou nejmenší zemí Evropy a zároveň šestou nejmenší na světě. Nachází se ve střední Evropě, přičemž dvě třetiny jeho území leží v centrálních Alpách. Průměrná výška se tu tak pohybuje okolo 1 800 m n. m., přičemž nejvyšší vrchol země Grauspitz se tyčí so výšky 2 599 m n. m.
Pro zemi je typické kontinentální podnebí se studenými zimami bohatými na sníh a stejně tak chladná léta, kdy průměrná teplota dosahuje 18 °C.
Nejvýznamnější řekou Lichtenštejnska je Rýn, který odvodňuje většinu území státu a tvoří hranici se Švýcarskem.
Hranice Lichtenštejnska byly definovány už roku 1434 a od té doby se nezměnily, přestože autonomii knížectví získalo až roku 1806. Jeho dějiny souvisí s Rakouskem a až teprve po první světové válce se země začala orientovat spíše na Švýcarsko.
Během své historie bylo knížectví poměrně chudou zemí zaměřenou na zemědělství a tak tomu zůstalo až do poloviny dvacátého století. Díky knížeti Františku Josefovi II. se však z Lichtenštejnska stal jeden z nejbohatších států našeho kontinentu. Typická je pro něj neutralita a nezapojování se do žádných světových organizací – členem OSN se země stala až roku 1990.
Lichtenštejnsko je díky malebným horám oblíbeným cílem lyžařů, turistů i cyklistů, ale svým návštěvníkům nabízí i kulturní či historické památky. V hlavním městě Vaduz lze obdivovat budovu parlamentu, novogotický farní kostel z roku 1874 či hrad z 12. století, kde dodnes sídlí panovník.
Za návštěvu stojí i hrady Schellenberg či Gutenberg, v němž se dnes nachází Lichtenštejnské zemské muzeum, či městečka Eschen s kaplí svatého kříže či Nendeln, kde je možné vidět základy římské vily. Jednou z nejrušnějších horských stezek je patnáct kilometrů dlouhá turistická trasa Eschnerberg-Höhenweg, z níž se nabízí mnoho úchvatných pohledu na okolní hory i řeku Rýn.