Matyášův chrám - Maďarsko, Budapešť

Chrám zasvěcený Nejsvětější Panně Marii stojí u Budínského hradu na tzv. Hradním vrchu na pravém břehu Dunaje. Na tomto místě dle tradice postavil první románský kostel už roku 1015 maďarský král a pozdější svatý Štěpán, ale nikdy nebyl archeology doložen. Zničen měl být při mongolské invazi v roce 1241.

Jen pár let poté se začal stavět kostel nový, tentokrát v gotickém slohu. Z něj se však do dnešních dnů dochovaly jen základy, sloupy a několik zdí. Svatostánek totiž prošel množstvím přestaveb, které si vyžádala jeho pohnutá historie. Během osmanské okupace sloužil jako mešita, Němci si z něj během druhé světové války udělali kuchyni a v druhé polovině 20. století jej využívali sovětští vojáci.

Dnešní podobu chrámu určil v 19. století architekt Frigyes Schulek. Ten při rekonstrukci v letech 1873 až 1896 vycházel z původních plánů ze 13. století, ale přidal i své vlastní motivy. Jedním z nich je např. diamantový vzor tašek na střeše. Ve stejné době byl chrám pojmenovaný po maďarském králi Matyáši Korvínovi, který vládl v letech 1458 až 1490. Tento panovník se zasloužil především o dostavbu věže a sám se tu dvakrát oženil – poprvé s Kateřinou z Poděbrad a podruhé s Beatrix Neapolskou. Je po něm pojmenována i nejvyšší věž chrámu, dosahující 80 metrů.

V bohatě zdobeném interiéru je možné obdivovat oltář s neogotickým triptychem, dvojitý sarkofág krále Bély III. a jeho manželky Anežky z Châtillonu, Matyášův kalich či repliky maďarských korunovačních klenotů.

Chrám se také stal v 17. století dějištěm zázraku. Během bitvy o Budín roku 1686 se zhroutila zeď kostela. Ukázalo se, že za ní byla schovaná stará socha panny Marie. Když se objevila před modlícími se muslimy, narušila jejich bojovou morálku natolik, že Svatá liga město dobyla ještě týž den.