Naturhistorisches Museum - Rakousko, Vídeň

Počátek jeho rozsáhlých sbírek spadá až do roku 1750, kdy manžel císařovny Marie Terezie František I. Štěpán koupil od florentského učence Johanna Rittera von Baillou tehdy největší a nejznámější přírodovědeckou sbírku na světě, čítající přes třicet tisíc exponátů. Další panovníci pak tento rodinný poklad rozšiřovali a doplňovali.

20. prosince 1857 císař František Josef I. rozhodl o zbourání starých vídeňských hradeb, čímž město získalo rozsáhlý prostor pro nové budovy. A právě jednou z nich byla velkolepá stavba Přírodovědeckého muzea, postavená dle plánů Gottfrieda Sempera a Karla von Hasenauera. V době svého vzniku mělo muzeum pět oddělení: mineralogické, geologicko-paleontologické, zoologické, botanické a antropo-etnologické. Dnes jsou sbírky rozděleny do jedenácti částí, přičemž jen zoologie zabírá tři z nich.

Návštěvníci si zde mohou prohlédnout vše, co se týká dějin Země. Vidět tu lze minerály, drahokamy, hmyz, ptakoještěry, ale i vycpaná zvířata, ať již vyhynulá či ohrožené druhy.

Jedno z největších muzeí na světě se pyšní nejrozsáhlejší sbírkou meteoritů na světě, která čítá jedenáct set exponátů. Zajímavá je i 3D simulace dopadu velkého meteoritu na zemský povrch. Unikátem je také digitální planetárium s vnitřní kupolí, dosahujícího průměru 8,5 metrů. To se nezabývá jen astronomií, ale několikrát denně tu lze vidět filmy z různorodých oborů, ať už se jedná o hvězdy, podmořský svět či lidský pravěk.

Nikdo nemůže vynechat ani sál dinosaurů, kde jsou vystaveny kostry a fosilie, ale i pohyblivý model allosaura, vydávající děsivý zvuk, či první vyrobený pohyblivý model v původní velikosti nelétavého ptáka phorusrhaca.

K nejcennějším exponátům muzea patří i jedenáct centimetrů vysoká Willendorfská venuše, vyrobená lidmi ve starší době kamenné.