Oude Kerk - Nizozemsko, Amsterdam

Kostel, který je považován za nejkrásnější amsterdamský svatostánek, stojí uprostřed rušné čtvrti červených luceren. První kostel na tomto místě vyrostl na pohřebišti na písečném břehu roku 1306, tedy krátce po založení města. Patrně by zůstal jedním z mnoha městských kostelíků, kdyby o necelých 40 let později nedošlo k podivné události. Muž při bohoslužbě nemohl spolknout hostii, a tak ji vyplivl. Když ji však chtěli spálit, stal se zázrak: plameny se jí vyhýbaly. Proto byla vzácná hostie uchována ve schránce, kterou uložili v malé kapli, z níž se postupně stal dnešní Oude Kerk.

Brzy se sem kvůli tomuto zázraku začali sjíždět poutníci z celé Evropy a do té doby neznámý kostelík začal nabývat na významu i velikosti. Schránka sice zmizela během reformace, ale dodnes sem v polovině března přijíždějí tisíce poutníků, kteří se účastní tichého pochodu Stille Omgang. K původní jednolodní bazilice, zasvěcené patronovi námořníků svatému Mikuláši, přibyla na počátku 17. století mimo jiné věž, která byla dlouho nejvyšší ve městě, a od roku 1658 se z ní rozléhá i zvonkohra.

Gotický interiér zůstává povětšinou prázdný, neboť většinu věcí z něj odstranili protestanti roku 1578 během reformace. Lze tu však obdivovat nápadité misericordie, zašlé fresky, dvoje varhany či pamětní desku Saskia van Uylenburgh, první manželky malíře Rembrandta. Za pozornost stojí i malovaná okna v bývalé kapli Panny Marie. Datována jsou do poloviny 16. století a zobrazují tři náboženské scény: Zvěstování, Klanění pastýřů a Spící Madonu. Naproti je možné vidět i čtvrté vitrážové okno z roku 1655, zobrazující španělského krále, udělujícího samostatnost zástupcům Spojených provincií. Původní je i zlacený strop s jemnými malbami z 15. století a hroby patricijů a námořníků.

Rada: Nenechte si ujít ani červené dřevěné dveře do bývalé sakristie, nad nimiž se skví nápis, který lze do češtiny přeložit jako „Pozdě bycha honiti.“