Pešť - Maďarsko, Budapešť
Základní informace
Pešť, maďarsky Pest, je rovinatá část Budapešti, rozkládající se na levém břehu Dunaje.
Oblast dnešní Pešti obývali Keltové i Římané, ale první písemná zmínka pochází až z roku 1148. Tehdy se jednalo o slovanskou obec s prostým názvem Pec, který patrně odkazoval na jeskyni s ohněm v okolí.
O století později Pešť rostla a stávalo se z ní důležité obchodní centrum. Nadějný rozvoj však přerušila roku 1241 mongolská invaze. Další velká katastrofa přišla v první polovině 19. století, kdy Pešť zatopila rozvodněná řeka Dunaj a povodně tehdy zničily tři čtvrtiny všech budov. Během obnovy města vznikl i závěsný most přes Dunaj, přes nějž bylo poprvé možné překročit řeku do protějšího Budína suchou nohou. Roku 1873 pak došlo ke sloučení obou částí, které společně se Starým Budínem vytvořily základ dnešního hlavního města Maďarska. Každá si však zachovala svůj osobitý ráz. Na rozdíl od Budína je plochá Pešť živoucí část plná kaváren, barů a restaurací. Obyvatelé Budapešti s oblibou říkají, že zatímco Budín jde po těžkém dni spát, Pešť s večerem ožívá.
I Pešť však nabízí spoustu zajímavých míst a architektonických skvostů. Nad řekou se tyčí monumentální neogotický parlament Országház, který přestože byl dokončený ve 20. století, odkazuje na gotický styl. Nedaleko stojí nejvýznamnější římskokatolický kostel v zemi Basilika svatého Štěpána a žádný z návštěvníků nemůže vynechat monumentální náměstí Hrdinů s rozlehlým památníkem, připomínajícím příchod Maďarů do Panonské pánve roku 896. Nachází se tu i novorenesanční budova Maďarské státní opery a věhlasné bulváry Andrássy út či Rákcózi út. Velké pokušení chuťových buněk představuje trh Központi Vásárcsarnok, na němž lze ochutnat lokální produkty a nakoupit koření. Odpočinek nabízí lázně Széchenyi s vnitřními i vnějšími bazény, ohromující vstupní halou a nádhernými historickými freskami.