Piazza del Popolo - Itálie, Řím

Ne vždy však dění na Piazza del Popolo odpovídalo tomuto vznosnému názvu – v 18. století se tu konaly veřejné popravy, při nichž byli odsouzenci jako součást karnevalového veselí ubiti opakovanými údery do spánku.

Dnešní podobu dal náměstí na počátku 19. století bývalý Napoleonův architekt Giuseppe Valadier, který sem mimo jiné umístil nové fontány. Doplnil jimi 24 metrů vysoký Obelisco Flaminio, který pochází z doby kolem roku 1300 př. n. l. a původně byl určený pro chrám v Heliopolis. Poté, co stál po staletí v Cirku Maximu, byl na dnešní místo přivezen z rozhodnutí papeže Sixta roku 1589. Z této doby také pochází malý kostelík Santa Maria del Popolo. Postaven byl na místě údajného Neronova hrobu, aby odehnal jeho ducha, jehož tu několik lidí vidělo.

V kapli kostela našlo místo svého odpočinku i mnoho významných římských rodů. K největším pokladům tu však patří umělecká díla, jako např. Caravaggiovo Obrácení svatého Pavla a Mučednická smrt sv. Petra či Raffaellem vyzdobená kaple rodiny Chigi, tedy zámožných bankéřů a patronů umění. Opomenout nelze ani Berniniho sochy Daniel a lev či Habakuk a anděl, která hraje důležitou roli v bestselleru Andělé a démoni. Další dva kostely stojí na opačné straně náměstí – jedná se o kostely Santa Maria di Montesanto a Santa Marie dei Miracoli.

Na severní straně náměstí se nachází brána Porta del Popolo, která vznikla na konci Via Flaminia, cestě vedoucí k Rimini. Její současná podoba byla vytvořena podle nalezených, ale dříve nerealizovaných plánů Michelangela. K přestavbě došlo u příležitosti příjezdu švédské královny Kristýny do Říma. Tato dáma konvertovala z protestantismu ke katolicismu, a proto musela opustit rodné Švédsko a zbytek života strávila v Římě. Bez zajímavosti jisté není, že je jako jedna z nemnoha žen pohřbena v bazilice sv. Petra.