Hodnoceno: 5x

Průsmyk Bernina - Švýcarsko

Základní informace

Horský průsmyk Bernina (Bernina Pass) je nejvyšším bodem starověké cesty vedoucí ze Sv. Mořice do italského Tirana. Vede mezi údolími Val Bernina a Val di Poschiavo v kantonu Graubünden na východě Švýcarska a tvoří přirozenou hranici mezi rétorománsky a italsky hovořícími částmi tohoto kantonu.

Alpský průsmyk Bernina je situovaný ve výšce 2328 metrů nad mořem. Již od roku 1865 jím vede silnice Berninastrasse, která nejprve stoupá údolím Val Bernina po severní straně průsmyku a posléze klesá po jižní stěně údolí Val Poschiavo. Cesta je otevřená celoročně, přestože sníh v průsmyku leží osm měsíců v roce. To z něj činí jeden z nejvýše položených průsmyků v Alpách, které jsou otevřeny po celý rok. Těsně před vrcholem průsmyku stojí ve výšce 2309 metrů hospic Albergo Ospizio Bernina, v němž je dnes projíždějícím k dispozici hotel a restaurace.

Stará obchodní cesta přes průsmyk byla využívána po dlouhá staletí. Provoz tu dosáhl svého vrcholu v polovině 16. století – tehdy, když tudy v roce 1548 začaly projíždět francouzské poštovní vozy mezi Churem a Apricou.

Průsmyk prochází nedaleko vrcholu Piz Bernina (4048 m), nejvyšší hory Berninského masivu. Otevírají se z něj také působivé výhledy na Rétské Alpy (Rätische Alpen) na severu a Orobijské Alpy (Alpi Orobie) a uměle vytvořené jezero Lago Bianco na jihu. V horách se můžete vydat na procházku po několika značených turistických trasách.

Od počátku 20. století vede průsmykem železnice, jejíž první části byly dokončeny již v roce 1908. Projíždějí tudy jak běžné vlakové spoje, tak také oblíbený panoramatický vlak Bernina Express, a to po trati, která se dokonce dočkala zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Vlaky překonávají vysokou nadmořskou výšku bez ozubnicového mechanismu.

Oficiální webová stránka: www.berninapass.com