Rakouský parlament - Rakousko, Vídeň

V roce 1867 po tzv. rakousko-uherském vyrovnání začala platit na území rakousko-uherské monarchie Prosincová ústava, vymezující mimo jiné novou funkci říšské rady. Tento parlament se skládal ze dvou komor a právě pro ně bylo nutné vytvořit vhodné reprezentativní sídlo. Z mnoha návrhů vyhrál projekt dánského architekta Theophila Hansena, jenž skrze historizující sloh odkazoval na antiku jako na kolébku demokracie.

Základní kámen byl položen roku 1874 a materiál na stavbu, trvající deset let, byl symbolicky přivezen ze všech rakouských korunovačních zemi. Hansen na ploše skoro 14 000 m² vytvořil bludiště více než šestnácti set místností, spojených čtrnácti kilometry chodeb. Dominují mu dva velké sály, určené pro každou z komor, které spojuje sloupová síň.

Průčelí tvoří antické korintské sloupy, podpírající trojúhelníkový štít s plastikou, a celou budovu zdobí mramorové sochy a reliéfy. Opakujícím se symbolem je vzpínající se kůň, který symbolizuje svobodu.

Před vchodem do parlamentu stojí kašna z roku 1902, jíž dominuje 5,5 metrů vysoká socha bohyně moudrosti Pallas Atheny, která v levé ruce drží okřídlenou řeckou bohyni spravedlnosti Niké. Na podstavci ji obklopují čtyři sedící postavy, které jsou personifikací Dunaje, Innu, Vltavy a Labe.

Budova Rakouského parlamentu byla dějištěm mnoha důležitých jednání i dějinných zvratů. 12. listopadu 1918 odtud byla vyhlášena Rakouská republika, v letech 1919 a 1920 tu národní shromáždění vytvářelo spolkový ústavní zákon, který dodnes představuje základ právního řádu Rakouska, a od roku 1920 tu kromě let 1934 až 1945 zasedalo 183 členů národní rady a 62 členů spolkové rady.

Rada: Od pondělí do soboty se tu konají pravidelné prohlídky s průvodcem. Nepřehlédněte při ní místo v historické zasedací místnosti, kde roku 1891 zasedl Tomáš Garrigue Masaryk, zvolený do říšského parlamentu za mladočechy.