Římské katakomby - Itálie, Řím

S růstem Říma – někteří vědci mluví v době největší populační vlny až o dvou milionech obyvatel – se objevila potřeba větších pohřebišť. Proto za hradbami začala vznikat podzemní města mrtvých, sestávající z desítek kilometrů chodeb v několika patrech nad sebou. Mnoho z nich vedlo podél Via Appia, nejdůležitější tepny celého římského impéria. Dnes je známo asi šedesát samostatných komplexů, z nichž některé jsou přístupné veřejnosti.

Nejstarší ze známých katakomb jsou pojmenovány po umučeném papeži svatém Kalixtovi. V pravidelné síti podzemní úzkých chodbiček na ploše 400×300 metrů, vytesaných do sopečného tufu, se našlo 170 000 hrobů, přičemž pozůstalí pohřbívali své příbuzné ve výklencích zvaných loculi, určených pro dvě až tři těla. Chodby zdobí jednoduché malby ze Starého i Nového Zákona, mezi nimiž převažuje téma naděje na věčný život. Výzdobou i velikostí tu vynikají tzv. Papežská krypta a Krypta svaté Cecilie.

Zpočátku vedlo k pohřbívání v těchto katakombách jen dodržování zákona z 5. století př. n. l., který zakazoval pohřbívat mrtvé uvnitř města. Ale protože zde našlo místo svého posledního odpočinku i několik prvních papežů i svatých, stalo se z nich brzy poutní místo.

Nejrozsáhlejší z římských katakomb jsou Domitiliny, objevené roku 1871. Nacházejí se podél Via Ardeatina a vznikat začaly už v 1. a 2. století, takže jsou vyzdobené freskami s antickými i křesťanskými motivy. Nachází se tu i velká podzemní bazilika vytvořená papežem Damasem. Projít je možné 15 km chodeb a jsou to jediné z římských katakomb, v nichž se stále ještě nacházejí lidské pozůstatky.

Slovo katakomby se odvozuje z řeckého kata kumbas, které ve středověku označovalo velkou prohlubeň na Via Appia, v níž vznikly katakomby svatého Šebestiána. Tvoří je čtyři poschodí chodeb, v nichž jsou vždy čtyři hroby nad sebou. Fresky z poloviny 3. století zobrazují apoštoly Petra a Pavla, jejichž relikvie sem byly přeneseny z hrobů z Vatikánů a z Ostijské cesty. Nad katakombami dnes stojí kostel svatého Šebestiána ze 17. století, který vystřídal dřívější baziliku z doby císaře Konstantina.