Rumunsko
Základní informace
Rumunsko je stát v jihovýchodní Evropě, který leží mezi Ukrajinou, Moldavskem, Maďarskem, Srbskem a Makedonií a částečně i na břehu Černého moře.
Díky své poloze představovalo Rumunsko vždy křižovatku mezi západem a východem. Ve starověku tu vytvořili Dákové silný stát, který se ale neubránil útokům Římanů, od nichž pochází nejenom současná název země, ale i původ jejich jazyka.
Střed země je hornatý, přičemž nejvyšší vrchol Rumunska Moldoveanu s výškou 2 543 m n. m. se tyčí v pohoří Fagaraš. Roviny se nacházejí především na okrajích země u řek Prut, Olt, Argeş a u Dunaje, do nějž se všechny vlévají. Na jižní hranici tvoří mohutnou deltu.
Po stěhování národů se na území dnešního Rumunska vytvořilo několik knížectví, z nichž k nejsilnějším patřilo Sedmihradsko, Moldavsko a Valašsko.
Nezávislý společný stát vznikl až roku 1859 pod vládou Alexandra Iona Cuzy, i když Sedmihradsko bylo připojeno až po první světové válce.
Z politiků 20. století neblaze proslul Ceauşescu, který odmítl Gorbačovovy demokratizační změny a který byl jako jediný vůdce východního bloku po revoluci na konci 80. let 20. století popraven.
V Rumunsku se zachovala tradiční řemesla a mnoho lidí na venkově se věnuje pastevectví. Obdivovat tu lze dřevěnou architekturu s vyřezávanými a malovanými vstupními branami a na mnoha místech zůstávají zachovány folklorní tradice a zvyky. Venkovský život se často odráží i v umění, ať už se jedná o obrazy Nicolae Grigorescu, hudebního skladatele Antona Panna či básníka Mihaie Eminescu.
Svým návštěvníkům nabízí Rumunsko úchvatné divoké hory, ale i oblasti se soutěskami, skalami a jeskynními komplexy či největší skalní bránu v Evropě v pohoří Apuseni. Nejstarší rumunské město Konstanza bylo založeno v 6. století př. n. l. a nikdo asi nevynechá ani Drákulův hrad Corvin.
Milovníci přírody by si neměli nechat ujít návštěvu dunajské delty, rozkládající se na ploše 4 000 km², a za pozornost stojí i majestátní architektura hlavního města Bukurešti.