Szentendre - Maďarsko

Poloha u ústí řeky Bükkös do Dunaje lákala k osídlení od pravěku. Protože Dunaj tvořil severovýchodní hranici Římské říše, římští císaři kolem něj budovali řadu pohraničních opevnění. Právě tak vznikl i vojenský tábor, tehdy nazývaný Ulcisia Castra neboli Vlčí tábor. Antické osídlení však bylo rozprášeno barbary a dnešní podoba města vychází až z vesnice, kterou si zde v 9. století založili Maďaři. Nejstarší dokument s názvem Szentendre však pochází až z roku 1009 a odkazuje na Szent Andráse, tedy svatého Ondřeje.

K velkému rozkvětu osídlení došlo v 15. století poté, co sem před Turky uprchli ze svých vesnic Srbové. Později je následovali i Bulhaři, Chorvati, Řekové a Bosňané. Protože se jim v nové vlasti ekonomicky dařilo, začali si stavět své výstavní domy v balkánském stylu, připomínající jim domovinu. V 19. století se pak množství Srbů vrátilo do země svých předků a domy prodali emigrantům z Německa a Slovenska.

V období mezi dvěma světovými válkami objevili Szentendre, zachované v klidné podobě 18. století, umělci, kteří utíkali z hlučné Budapešti. Vznikla tu tak početná umělecká kolonie, sestávající dodnes ze stovek malířů, sochařů, básníků, hudebníků i herců.

Szentedre se může pochlubit křivolakými dlážděnými uličkami, množstvím kostelů i muzeí a galerií. Hlavnímu náměstí Fő tér, obklopenému kavárnami a obchůdky, vévodí kříž, pod nímž je dle legendy zakopaný hlavou dolů první člověk, který tu onemocněl morem. Díky tomuto opatření se prý morová epidemie městu vyhnula.

K největším místním lákadlům patří skanzen, do nějž jsou svezeny venkovské stavby z různých regionů Maďarska, ale i z různých maďarsky mluvících koutů světa. Vidět tu tak lze i domky ze Slovenska, ale i farmu, kterou si maďarští emigranti postavili v USA. Na 60hektarech stojí přes 300 staveb, jejichž stáří se pohybuje v rozmezí od 150 až do 200 let.