Colonna Traiana - Itálie, Řím

Jednu z nejslavnějších ukázek římského sochařství a stavitelství odhalil roku 113, tedy rok po otevření celého fóra, císař Trajánus. Vznikl na památku dvou vítězných tažení proti barbarům v Dacii (dnešním Rumunsku) v letech 101–103 a 107–108. Celková výška sloupu z carrarského mramoru dosahuje čtyřiceti metrů a vyrovná se výšce pahorku Kvirinál, který byl kvůli stavbě Trajánova fóra odstraněn.

Pečlivé a přesné opracování jednotlivých válcových bloků o průměru 3,7 metru a váze kolem čtyřiceti tun zůstává dodnes zdrojem úžasu, stejně jako jejich dokonalé umístění na sebe bez možnosti využití pokročilé stavební techniky.

Povrch sloupu spirálovitě obepíná dvě stě metrů dlouhý reliéf, na němž je ve více než sto dvaceti scénách zobrazen průběh obou bitev od počátečních příprav až po vyhnání Dáků. S obdivem tu lze sledovat reálné zobrazení římských vojáků i s jejich vybavením a technikou. Autor vlysu se skoro třemi tisíci postavami je neznámý. Jisté však je, že reliéf vytvořil jediný muž, dnes nazývaný Mistr Trajánova sloupu.

Uvnitř sloupu vede na horní plošinu nepřístupné spirálovité schodiště, sestávající ze 185 schodů, osvětlených malými okny.

Když roku 117 císař Trajánus zemřel, byl jeho popel společně s popelem jeho ženy Plotiny nasypán do zlaté urny a umístěn do podstavce sloupu.

Na rozdíl od mnoha dalších antických památek přežil Trajánův sloup bez většího poškození až do dnešních dnů, za což vděčí papeži Řehořovi I. Velikému. Ten byl natolik dojat výjevy, v nichž Trajánus pomáhal ženě, jíž zemřel syn, že prosil Boha, aby vzal duši pohanského císaře do nebe. Bůh se mu zjevil a oznámil mu, že císař už dávno v nebi je, a požádal papeže, aby již nikdy neprosil za spásu duše pohanů. Po tomto zázraku bylo okolí sloupu vyhlášeno za svaté.

Jediná větší změna proběhla v roce 1587, kdy původní pozlacená Trajánova socha na vrcholu sloupu byla nahrazena na přání papeže Sixta V. sochou svatého Petra.

Rada: Chcete-li si podrobně prohlédnout vlysy na Trajánově sloupu, zajeďte si do Museo della Civiltà Romana, kde najdete jeho sádrové odlitky. Stejné mají i v muzeu v Bukurešti a ve Victoria & Albert Museum v Londýně.