Waterloo Bridge - Anglie, Londýn

Historie mostu Waterloo Bridge

První most v letech 1809–10 postavil John Rennie. Byl to první ze tří mostů, které přes řeku Temži vybudoval. Původně známý jako Strand Bridge byl v roce 1816 přejmenován na Waterloo Bridge a oficiálně otevřen jako mýtný most princem Regentem 18. 6. 1817 při druhém výročí vítězství vévody z Wellingtonu. Žulový most měl devět oblouků oddělených dvojitými dórskými sloupy a byl dlouhý 748 metrů. Ve 40. letech 19. století byl oblíbeným místem pro sebevraždy. V roce 1878 převzala správu mostu společnost Metropolitan Board of Works, která zrušila vybírání mýtného. Po odstranění mostu Old London Bridge se zvýšil průtok řeky, který poničil základy mostu Waterloo Bridge. V letech 1882–84 byly pilíře nahrazeny novými, ale do roku 1923 byly poškozeny i další. Proto byl most uzavřen.

Rada města London County Council se rozhodla most zbourat a nahradit ho novým, který navrhl Sir Giles Gilbert Scott. V roce 1937 začaly práce na novém mostě, ale oficiálně byl základní kámen položen až v roce 1939. Dokončení mostu se s příchodem druhé světové války odsunulo, a jelikož chyběli muži, nahradily je ženy. Byl to první most postavený z železobetonových nosníků. Ty byly obloženy portlandským vápencem, který se za deště sám čistí. Byl jediným mostem přes řeku Temži, který byl během války několikrát poničen. Dámský most – „Ladies Bridge“, jak byl nazýván, byl částečně otevřen 11. 3. 1942 pro pěší a motorová vozidla. Kompletní most byl otevřen až v roce 1945.

Jižní konec mostu leží v místě známém jako South Bank, kde se nachází hala Royal Festival Hall, stanice metra Waterloo, Queen Elizabeth Hall, divadla the Royal National Theatre a National Film Theatre. Severní část mostu leží na Victoria Embankment, kde se silnice spojuje s ulicemi Strand a Aldwich u domu Somerset House. Původní most byl v roce 1981 zapsán na seznam chráněných památek Grade II.

Kde lze spatřit části původního mostu

Žulové kameny z původního mostu byly následně použity na další stavby v různých zemích jako historický odkaz Britského společenství národů British Commonwealth of Nations. Dva z těchto kamenů jsou v Canbeře – hlavním městě Austrálie na mostě Commonwealth Avenue Bridge (jeden ze dvou hlavních mostů, které leží přes jezero Lake Burley Griffin). Kameny byly použity i na pomník Paddy the Wanderer ve Wellingtoně na Novém Zélandě, na památku potulného psa, který se přátelil s námořníky, taxikáři a pracovníky Harbour Board. Památník bronzové podoby Paddy byl postaven v roce 1945 naproti muzeu Museum of Wellington City and Sea.

Waterloo Bridge a jeho odkaz v umění

Most si zahrál i v několika hrách. V roce 1930 hra Waterloo Bridge od Roberta E. Sherwooda o vojákovi, který během letadlového útoku potká na mostě ženu, do které se zamiluje a později se s ní i ožení. Hra byla několikrát zfilmovaná v roce 1931, 1940 (hlavní roli hrála Vivien Leigh a Robert Taylor) a 1956. Básník Wendy Cope napsal báseň After the Lunch o loučení dvou milenců na mostě. Báseň je předlohou k lyrické písni Waterloo Bridge od Joolse Hollanda a Louise Marshalla. Most hraje roli i na začátku a konci filmu z roku 1966 Alfie, o toulavém psovi, ve kterém si zahrál Michael Caine. Most si zahrál i v seriálu Sherlock v epizodě The Great Game. Britská kapela The Kinks zpívá píseň Waterloo Sunset, která líčí londýnský život při pohledu z mostu. Most si zahrál i v několika krátkých filmech v roce 2013 „On the Bridge“ o skutečném příběhu muže, který na mostě potkal vojáka, který chce skočit do řeky.

Nejbližší stanice metra: Waterloo

Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/…erloo_Bridge
http://wikimapia.org/…erloo-Bridge
http://www.touruk.co.uk/…_bridge1.htm